Co je inflace?

Inflace je jedním ze základních ukazatelů v (téměř) každé ekonomice. Inflace se rozhodně netýká jenom obchodníků, investorů nebo ekonomů, ale právě „obyčejných“ spotřebitelů, kteří ji mohou i zcela nevědomě utvářet a měnit.

Když se podíváme na jakoukoliv definici termínu inflace, tak se obvykle dozvíme něco takového:

„Inflace je obvykle chápána jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen. V ČR inflaci měří ČSÚ, na jehož internetových stránkách lze nalézt podrobnosti o měření inflace v ČR. (Zdroj: ČNB)“.

Zcela klíčovým slovem, k pochopení inflace, je slovo přírůstek.

Jak vypočítat inflaci?

Inflace vyjadřuje obvykle přírůstek na ceně na určité skupině zboží za určité období (vyjádřený v procentech). Lze to ukázat na velmi zjednodušeném příkladě: Uvažujme, že každé období nakupujeme jablka. Jablka stojí 100 Kč za kilogram v období 1 a v období 2 budou najednou stát (např. z důvodu zvýšené poptávky) 110 Kč.

Mezi-obdobní inflace by se tedy dala vyjádřit jako 10 %, protože jablka podražila o 10 % oproti minulému období – velmi zjednodušeně.

Pokud bychom tento příklad chtěli více přiblížit skutečnosti, tak bychom museli naše jablka nahradit za tzv. Index spotřebitelských (CPI), který monitoruje pohyb cen určité skupiny zboží. Tato skupina zboží se obvykle nazývá jako tzv. spotřební koš.

Co je to spotřební koš?

Spotřební koš je určitý a zpravidla neměnný soubor věcí (statků) které mají představovat nejčastější statky (přibližně 720 položek) s určitou váhou. Můžeme tam nalézt: potraviny, dopravu, kulturu, oblečení, bydlení atp. Čistě pro zajímavost – tento index se propočítává na základě tzv. Laspeyerova indexu.

V kontextu se spotřebním košem je spojená nemalá kritika, protože někteří ekonomové se domnívají, že volba zboží do spotřebního koše nebyla učiněna správně a po odebrání či přidání nějakého statku bychom se dostali na zcela jiné – skutečnější hodnoty. Stejně tak Laspeyerův index má tendenci výsledný růst cen systematicky nadhodnocovat a tím pádem nemusí být zcela odpovídat skutečnosti.

Co je deflace?

Jak již bylo řečeno, inflace vyjadřuje přírůstek. Na příkladu jsme si ukázali pozitivní přírůstek, zdražení zboží. Rovněž ale může dojít k jeho zlevnění. V takovém případě uvažujeme o negativním přírůstku.

V případě, kdy celý CPI začne klesat, nebo alespoň klesající položky převáží ty neklesající nebo nerostoucí, tak se dostáváme do stavu tzv. deflace. Deflace je, zjednodušeně řečeno, opakem inflace. Deflace je akademiky vnímána spíše negativně, protože v deflačním prostředí dochází k relativnímu většímu zadlužení.

Příklad: V roce 1 si zapůjčíte 100 tis. Kč a v roce 2 dojde k deflaci 20 %. Inflace obvykle koreluje i s příjmem, a tudíž se příjmy pravděpodobně poníží, a tudíž v roce 2 se bude zdát, že reálně dlužíte 120 tis. V obráceném inflačním případě, v případě růstu cen a příjmů by došlo k reálnému snížení zadluženosti.

Druhy inflace

Existují dva druhy inflace: 1) inflace a 2) deflace a ty můžou být navíc obohaceny o “hyper-“ předponu. Tzv. hyperinflace nebo hyperdeflace je jenom jev, při které se vyskytuje inflace nebo deflace ve velmi vysokých hodnotách standardně nad 50 %.

Pro představu – obvyklá míra inflace se pohybuje někde mezi 0 % až 4 %, standardně kolem 2-3 %.

Ukázka hyperinflace – Venezuela

Hyperinflaci jsme mohli v minulosti zaregistrovat už několikrát – pravděpodobně nejaktuálnější příklad byla Venezuela na počátku roku 2019. Podle dat z Trading Economics dosáhla inflace v polovině roku 2019 hranice 350 tis. %. V současnou chvíli se pohybuje někde kolem 50 tis. %. Za jeden americký dolar můžete dnes dostat přibližně 41 326 venezuelských bolívarů.

V bankovkách nejvyšší nominální hodnoty (500 bolívarů) by to bylo přibližně 83 venezuelských bankovek za jednu americkou. V případě, že byste to chtěli v bankovkách nejnižší nominální hodnoty, tak byste obdrželi 20 663 dvou-bolívarských zelených bankovek.

Při prvním hyperinflačním skoku bylo možné pozorovat lidi na ulicích, jak s košíky plnými peněz běží do obchodů a z nich odnášejí jeden nebo dva obvyklé spotřební zboží – maso, cukr, kávu, toaletní potřeby atp.

Při demonstracích se bankovky volně povalovali na ulicích, jelikož jednoduše neměly skoro žádnou hodnotu – zmíněná dvou-bolívarská bankovka má dnes hodnotu přibližně 0,00005 dolaru (= 0,005 centu = 0,115 Kč = 10 haléřů) a při prvním skoku byla situace mnohonásobě horši.

Vývoj inflace a její cílování

Ještě na počátku druhé poloviny 20. století mohla být inflace považována jenom za zajímavý makroekonomický ukazatel, který mohl velmi dobře posloužit jako ukazatel. V průběhu času se ale z míry inflace stal cíl, a proto dnes jsme pod celosvětovým trendem, který se nazývá cílování inflace.

Tento princip se týká hlavně centrálních bank, které se rozhodli, že svou monetární politiku budou používat za účelem dosažení určeného inflačního cíle. Inflační cíl se chápe jako taková míra inflace, které představuje optimální míru inflace pro dobrý růst ekonomicky. Tato míra se nazývá inflační cíl.

Důvod, proč tuto strategii centrální banky používají je relativně prostý. Když uvážíme, že mzdy mají více méně vždy rostoucí tendenci, tak je nutné, aby ceny v ekonomice rostly úměrným nebo stejným tempem. Z toho důvodu národní banky pečují o inflaci tak, aby byl trh zboží a služeb dostupný všem i v dlouhodobém horizontu a růst mezd korespondoval s růstem cen.

Centrální banky mají obvykle několik nástrojů, za pomocí kterých mohou dosáhnout požadované míry inflace. Nejčastější z je např.: změna úrokových sazeb, změna požadovaných rezerv anebo třeba nedávné devizové intervence a s nimi spojené devizové rezervy.

Míra inflace v ČR a ve světě

V současnou chvíli je inflace v České republice cílována na 2 %, stejně tak jako v eurozóně. V USA je to interval mezi 1,7 a 2 %. Světová míra inflace se v současnou chvíli pohybuje podle dat ze Světové banky, kolem 2,466 %.

U celého konceptu cílování inflace můžeme rovněž najít nějakou kritiku, nějací ekonomové se domnívají, že cílování není tak efektivní, jako například cílování HDP popřípadě jiných ekonomických veličin.

Inflace a investování

Inflace velmi podstatným způsobem zasahuje do života a výnosů každého obchodníka. Inflaci můžeme chápat jak jakousi další formu „zdanění“ – část výdělku, který nám byl odebrán.

Inflace a reálný výnos investic

Příklad: Uvažujme akcii, kterou se rozhodneme držet od října roku 1 do října roku 2. V 1 jsme zainvestovali 100 tis. USD do akcie A. V roce 2 jsme pozici uzavřeli a obdrželi původních zainvestovaných 100 tis. USD a 10 tis na rozdílu pořizovací a prodejní ceny. Na první pohled by se mohlo zdát, že náš příjem byl 110 tis. – z toho ale musíme uvažovat pořizovací cenu, daně, poplatky a v neposlední řadě ještě inflaci. Zatímco v roce jedna bychom si za těchto 110 tis mohli koupit 100 kg jablek, tak v roce 2 už je to kvůli inflaci pouze 98 kg.

To implikuje, že peníze už nemají stejnou hodnotu jako v roce 1, ale mají např. o 2 % menší hodnotu. To znamená, že ještě předtím, než zdaním výsledek svého obchodu, musím uvažovat, že zmíněných 110 tis. je ve skutečnosti 107,8 tis. v jednotkách minulého roku. Tím se dostaneme k reálnému příjmu. Výsledek 110 tis. je výsledek nominální, 107,8 je reálný. Pokud od tohoto čísla odečteme poplatky, pořizovací cenu, daně atp., tak dostaneme zisk očištěný o inflaci.

Inflace a dluhopisy

Hlavní oblastí, kde je nutné uvažovat inflaci je zaručeně odvětví Fixed Income (např. dluhopisy) u dluhopisu je totiž od začátku jasné, kolik kupující obdrží a v jaké formě. Po zjištění si tento kupující může propočítat, že v za nákup dluhopisu obdrží 2,1% úrok na 100 tis Kč – 2,1 tis. (nominální výnos).

Co když ale budeme uvažovat inflaci 2,7 % tak zjistíme, že nominální příjem je 102,1 tis., ale po převodu na nominální zjistíme, že reálně je to 99,34 tis. to znamená že výnos naší investice je vlastně záporný a z investovaných 100 tis. mám 99,34 a tudíž jsem ztratil 660, na kladném úroku.

Velmi zajímavé jsou protiinflační dluhopisy tzv. Inflation-indexed bonds, které zajistí vždy že reálný výnos bude v souladu s kuponem a jeho držitel nikdy neprodělá na inflaci. Vydává je např. Ministerstvo financí USA.

Inflace a ostatní instrumenty

V případě ostatních instrumentů je zřejmé, že cena bude fluktuovat v závislosti na čase a tím pádem spíše porazí inflaci. Na druhou stranu je nutné inflaci uvažovat při analýzách. Když budeme mít zpracovanou analýzu, která predikuje růst, který nepředčí inflaci, tak víme, že pokud se v průběhu investice nezmění míra inflace, tak využití predikovaného růstu nemá v podstatě smyls, protože bychom stále reálně nevydělali nic.

Co je důležité uvést je, že je pořád lepší mít prostředky uloženy v něčem, co nemusí předběhnout inflaci, než je mít volně ložené na účtu. V případě, že se ještě jednou vrátím k našemu příkladu s dluhopisem a 100 tis., tak si představme, že bychom tyto prostředky nechali volně ležet na běžném účtu z nulovým nebo minimálním úrokem, tak by ztráta byla rozhodně mnohem dramatičtější než v případě dluhopisu.

Ačkoliv se to nemusí zdát na první pohled, tak i peníze na běžném účtu nebo v hotovosti jsou každý den „úročeny“ záporným úrokem a každý den ztrácí svoji hodnotu. V opačném případě mohou nabírat na hodnotě (v případě deflace) nicméně deflace není tak častým jevem a je chápána spíše negativně, protože obvykle vede k recesi nebo rovnou k depresi.

Zajištění investicí proti inflaci

Způsob, jakým se pojistit proti inflaci je relativně snadný. V první řadě vždy nesmíme zapomínat uvažovat inflaci u naší investice. Pozor, je nutné uvažovat inflaci i u investované částky, a ne jen u výnosu. V současné době, kdy se na hlavní trzích pohybuje inflace na 2-4 % je tedy nutné nevstupovat do investic, které tuto inflační míru nepřeklenou.

Další možností by byly např. výše zmíněné Inflation-indexed bonds, nebo například ETF a dluhopisy obecně – fondy jsou si obecně vědomy inflace a už vědí, jakým způsobem s ní pracovat, proto je pravděpodobné, že výnos dobrého fondu by vždy měl předčit inflaci (alespoň v zemi, kde je vedený.).

Proti inflaci může pomoci i prostý peněžní depozit, který ale v kontextu se současnými úrokovými sazbami náš problém aktuálně neřeší. Dobrou, relativně bezpečnou možností, jak porazit inflaci, mohou být i dluhopisy nebo instrumenty peněžního trhu, tam je ovšem problém takový, že dluhopisy, které nabízejí kupon vyšší než inflaci jsou obvykle mnohem rizikovější.

Dluhopisy s ratingem AAA – AA obvykle velmi těsně kopírují inflaci nebo se pohybují mírně pod ní.

Užitečné odkazy na zdroje o inflaci

Inflace je ekonomická veličina, která je sice obvykle určována ročně, nicméně ČNB/ČSU ji aktualizuje na měsíční bázi. Užitečné odkazy pro sledování inflace, jsou oficiální stránky ČSU.

Velmi užitečné jsou rovněž oficiální stránky ČNB o cílování inflace, kde lze nalézt i aktuální predikce: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/cilovani/.

Stránky ČNB jsou obecně velmi užitečným a relevantním zdrojem, kde se lze dozvědět spoustu zajímavých a užitečných věcí o inflaci a jak s ní pracovat v běžném životě. ČNB se poslední dobou snaží o lepší komunikaci z laickou veřejností a proto vřele doporučuji jejich stránky navštívit (www.cnb.cz).

Pokud budete potřebovat získat data ze zahraniční, tak velmi užitečné jsou stránky Světové banky.

Míru inflace a její způsoby měření lze nalézt vždy nejaktuálnější na stánkách FEDu St. Louis.

Evropskou míru inflace je nejlepší hledat na Eurostatu.

Inflace může, zpravidla negativně ovlivnit celkový reálný výnos našich investic, a proto je dobré ji vždy odpočítávat, abych si byli opravdu jisti, že provedený obchod byl/bude ziskový. Inflace se mění zpravidla na měsíční bázi, a proto je vždy dobré se informovat o aktuálním stavu, abychom mohli přepočítat naše přechozí modely, analýzy a ziskovost pozic.

Redakční použití: GMEVIPHOTO / Shutterstock.com