Investiční rizika

Investování je rizikové. Můžete ztratit celý Váš vklad či dokonce více. Investujte tedy pouze prostředky, které nepotřebujete k živobytí. Je nezbytné, abyste byli na investování dobře připraveni.

Ujistěte se nejdříve, že jste důkladně zvážili své možnosti, očekávání a cíle.

Tržní riziko

Tržní riziko je riziko, že vaše investice ztratí na hodnotě v důsledku ekonomických vlivů. Například pokles celkového ekonomické růstu může mít za následek pokles hodnoty konkrétní společnosti. V konečném důsledku mohou mít akcie této společnosti nižší hodnotu.

Cenové riziko

Toto je riziko, které vyjadřuje možnost změny ceny u vašich investic. Ceny se neustále mění a cenové riziko je vždy přítomné. Cenové riziko můžete částečně omezit diverzifikováním vašich investic.

Úrokové riziko

Úrokové riziko je riziko toho, že hodnota investic se může snížit, když se tržní úrokové sazby zvýší. Zvyšující se úrokové sazby mohou vést k nižším spotřebitelským výdajům a vyšším úrokovým nákladům pro společnosti. To může vést k snížení ziskovosti společností. Zvýšení úrokových sazeb proto může mít vliv na hodnotu akcií, dluhopisů a investičních fondů, které mají v držení akcie či dluhopisy.

Úvěrové riziko

Úvěrové riziko je riziko, že společnost či stát, do kterého investujete, nesplní své platební povinnosti. Například nemusí být vyplacen úrok či investice může zcela ztratit svou hodnotu.

Riziko likvidity

Riziko likvidity je riziko, že vaše investice je pouze velmi těžce, či není vůbec, obchodovatelná na akciové burze. Vaše investice tedy nejsou „likvidní“. To znamená, že své investice nemůžete (dočasně) odprodat. Nemůžete tak volně vybrat svá aktiva a v případě uzavření pozic můžete dostat v důsledku za své investice horší cenu.

Měnové riziko

Měnové riziko vzniká, když investujete v jiné měně než v české koruně. Pokud se směnný kurz jiných měn vůči české koruně sníží, bude to mít negativní efekt na hodnotu vašich investic v těchto jiných měnách.

Investiční rizika obchodovaných instrumentů

V jednotlivých sekcích níže si můžete projít popis investičních instrumentů a představení rizik vztahující se k nim, které mohou klienti LYNX obchodovat na svém investičním účtu.

Popis produktu

Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka především podílet se na řízení společnosti, jejím zisku (dividendě), na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací, právo na úpis nových akcií, právo účasti na valné hromadě a právo hlasovat na ní.

S akciemi se obchoduje na burzách cenných papíru, kde se cena stanovuje na základě nabídky a poptávky. S akciemi je možné obchodovat také na mimoburzovních trzích. Akcionář za závazky společnosti neručí. Výsledek z investování do akcií je tvořen změnou jejich ceny (zisk nebo ztráta) a případným vyplacením dividendy. Dividendu, t.j. výplatu zisků společnosti, obdrží akcionáři na základě rozhodnutí valné hromady a její výši není možné s určitostí předpovědět. U zahraničních společností je nutné počítat s jinými formami zdanění dividend.

Akcie je možné dělit např. podle druhu, podoby nebo formy. Podle druhu je možné rozdělit akcie na kmenové a prioritní. Akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou označovány jako kmenové. Akcie, se kterými jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti, se nazývají prioritní akcie. Z hlediska podoby rozlišujeme akcie listinné (fyzické) a zaknihované (pouze evidence). Podle formy jsou označovány jako akcie na majitele, což jsou cenné papíry na doručitele.

Ceny akcií jsou ovlivňovány vnitřními i vnějšími faktory. Mezi vnitřní patří finanční situace firmy, obchodní aktivity, výhled na budoucnost firmy a sektoru, postavení firmy na trhu, inovační aktivita a další. Ke vnějším faktorům se řadí politická situace, stav domácí a světové ekonomiky a další vlivy. Kombinace těchto faktorů a níže zmíněných rizik vede ke fluktuaci v cenách akcií.

Akcie je možné obchodovat na marži. Nákupem akcií na úvěr (marži) si investor půjčuje finanční prostředky na nákup. Z půjčených prostředků může platit úroky. Po zavření pozice musí investor vrátit půjčené prostředky včetně naběhlých úroků, i když jeho investice nebyla zisková. Obchodováním na krátko je možné spekulovat na pokles ceny akcií. Při vstupu do krátké pozice u akcií si investor vypůjčuje akcie k takovému prodeji. Za tuto výpůjčku platí vypůjčovateli úrok. Obchodování akcií na marži a obchodování akcií na krátko je rizikové a je vhodné pouze pro zkušené investory a není vhodné pro začínající investory.

Rizika

Kreditní riziko – S akciemi se obchoduje zpravidla na burzách cenných papíru, kde se cena stanovuje na základě nabídky a poptávky. Cena je ovlivněna faktory jako výsledky společnosti, nálada investorů, aktuální trendy celkově na burze nebo sektoru, ve kterém společnost působí. Cenové výkyvy mohou vést ke ztrátám, které již nemusí být obnoveny. Není možné
vyloučit, že se akcie mohou stát zcela bezcennými v případě bankrotu emitenta. Vlivem využití pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb podkladového aktiva způsobit neúměrné zvýšení ztráty z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší.

Riziko likvidity – U akcií obchodovaných mimo regulované trhy ale také u akcií obchodovaných na regulovaných trzích může být omezena obchodovatelnost v důsledku nízké likvidity (nízké objemy na straně nabídky či poptávky). Nízká likvidita může způsobit horší plnění pokynů případně i znemožnění vstupu či výstupu z pozice, čímž může být navýšena ztráta z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů. Vyšší riziko je spojeno s investicí do akcií denominovaných ve volatilnějších měnách rozvojových ekonomik než s investicí do akcií denominovaných v likvidních globálně využívaných měnách.

Riziko úrokových sazeb – Růst úrokových sazeb může mít větší či menší negativní vliv na cenu akcií. Obecně mají ceny akcií tendenci klesat po zvýšení úrokových sazeb. Důsledkem růstu úrokových sazeb může být také zvýšení nákladů na maržové obchodování, pokud dojde ke zvýšení úrokových sazeb, od kterých jsou tyto náklady odvozeny.

Riziko volatility – Volatilita udává kolísavost cen investičních instrumentů. S vyšší volatilitou investičního instrumentu roste riziko ztráty. Volatilita je ovlivněna trhem, na kterém se akcie obchodují, trendy v sektoru, stářím společnosti a dalšími vlivy. Podkladová aktiva s nižší likviditou mají zpravidla zvýšenou volatilitu a prudší změny ceny. Pokyny klientů (zejména pokyny tržní a typu stop) proto můžou být vyplněny na odlišných cenách, než byla cena v čase zadání pokynu.

Nedostatek veřejně dostupných informací – Většina veřejně obchodovaných společností pravidelně zveřejňuje dobrovolně nebo na základě požadavku burzy nebo regulátora informace o hospodaření společnosti. Požadavky na akcie obchodované na mimoburzovních trzích (OTC, PinkSheet atd) ale nejsou tak striktní, a proto může být obtížné získat informace o společnosti obchodované na takovém mimoburzovním trhu. Stejně tak se liší rozsah zveřejňovaných informací v různých zemích.  Zejména u zahraničních trhů je tak nutné reflektovat rozdílnosti ve způsobu zveřejňování informací, geopolitická rizika a další specifické faktory. V důsledku toho nemusí být ceny akcií na trhu stanoveny na základě plnohodnotných informací, což zvyšuje riziko investice.

Popis produktu

ETF (Exchange Traded Funds) jsou burzovně obchodované fondy. Obchodují se obdobně jako akcie, proto je možné využít nástroje používané u akcií – např. široká škála typů pokynů, nákup na úvěr, prodej na krátko. Tyto fondy tvoří koše cenných papírů, které se mohou skládat z různých investičních instrumentů (akcie, futures, dluhopisy, měny atd) dle zaměření ETF.

Investor tak nákupem jednoho cenného papíru může participovat na pohybech široké škály investičních instrumentů. Správce fondu může za obhospodařování fondu účtovat poplatek. U aktivně spravovaných fondů je poplatek vyšší než u pasivně spravovaných. Tento poplatek není přímý, investor ho nehradí při nákupu, ale projeví se to přímo v ceně ETF.

S ETF se obchoduje na burzách cenných papírů, kde se jejich cena stanovuje na základě nabídky a poptávky. Výsledek z investování do ETF je tvořen změnou jejich ceny (zisk nebo ztráta) a případným vyplacením dividendy.

Předností burzovně obchodovaných fondů je flexibilní způsob realizace různých investičních myšlenek. Na rozdíl od mimoburzovně obchodovaných fondů jsou jejich ceny průběžné kótovány a často mívají nižší náklady na správu. Není však možné zaručit, že jejich vývoj bude přesně kopírovat vývoj podkladového aktiva.

Akciové ETF – Nejpopulárnější fondy, které kopírují vývoj určitého indexu, sektoru nebo geografické oblasti. Portfolio fondu tvoří akcie, které jsou zahrnuty do sledovaného indexu nebo jsou reprezentativním vzorkem daného sektoru nebo geografické oblasti.

Dluhopisové ETF – Portfolio fondu je tvořeno dluhopisy. Využívají se jak státní dluhopisy, tak i korporátní dluhopisy stabilních společností. Investice do těchto fondů mohou narůstat v časech ekonomické recese, protože nastává odliv kapitálu z rizikovějšího akciového trhu do dluhopisového.

Měnové ETF – Fond se snaží kopírovat vývoj určité měny nebo koše měn. Portfolio fondu tvoří zpravidla futures kontrakty případně vklady v hotovosti.

Komoditní ETF – Označovány také jako ETC (Exchange Traded Commodities). Cílem fondu je kopírovat vývoj ceny určité komodity. Portfolio je složené z futures kontraktů na danou komoditu.

ETN (Exchange Traded Note) – ETN je nezajištěný nepodřízený dluhový instrument emitovaný finanční institucí (např. bankou). Obdobně jako u jiných dluhových investičních instrumentů je i ETN kryté pouze emitentem. ETN poskytují investorům možnost investovat do různých tržních benchmarků. Výnos ETN zpravidla kopíruje benchmark, ke kterému
se vztahuje. Příkladem je ETN kopírující vývoj ceny zlata (symbol GLD), které nemá v portfoliu nakoupené fyzické zlato, ale futures kontrakty na zlato. ETN mohou být podle druhu podkladového aktiva komoditní, měnové či navázané na volatilitu. Komoditní ETN bývají označovány jako ETC – Exchange Traded Commodities.

Pákové ETF/ETN/ETC – Pákové fondy se snaží dosáhnout násobného výnosu podkladového aktiva nebo indexu, který sledují. Zpravidla se tyto fondy zaměřují na dosažení dvojnásobného či trojnásobného denního výnosu podkladového aktiva za jeden den bez započtení poplatků a dalších nákladů. Pro dosažení pákového efektu tyto fondy často využívají deriváty jako opce, futures či swapy. Použití derivátů a pákového efektu může vést k vyšší volatilitě a extrémním cenovým výkyvům. Pákové fondy jsou určeny pro krátkodobou spekulaci, jelikož mají zvýšené riziko vysokých ztrát.

Inverzní ETF/ETN/ETC – Inverzní fondy se snaží dosáhnout opačného vývoje než podkladové aktivum, ke kterému se vztahují. Inverzní fondy jsou využívány pro profitování z poklesu cen podkladového aktiva nebo jako způsob zajištění
se proti poklesu cen podkladového aktiva. Inverzní fondy mohou také využívat pákového efektu pro dosažení násobného opačného výnosu podkladového aktiva (-200 %, -300 % atd). K dosažení pákového efektu tyto fondy často využívají
deriváty jako opce, futures či swapy. Inverzní fondy jsou určeny pro krátkodobou spekulaci, jelikož mají zvýšené riziko vysokých ztrát.

Pákové a inverzní fondy jsou komplexními investičními nástroji, které jsou určeny pouze pro sofistikované investory, kteří jsou plně srozuměni s podmínkami a riziky s nimi spojenými. Většina pákových a inverzních fondů je rebalancována
na denní bázi a některé na měsíční bázi. Pokud investor drží pákové nebo inverzní fondy delší časovou periodu než jeden den či jeden měsíc, výkonnost fondu může být výrazně odlišná od výkonnosti podkladového aktiva. Důvodem je promítnutí nákladů na rolování futures kontraktů, které fond drží v portfoliu. U denního rebalancování portfolia fondu je vyšší frekvence obchodů a tím pádem i operativních nákladů.

Jednotlivé investiční instrumenty (akcie, dluhopisy, futures, opce atd) v portfoliu fondu nepodléhají stejným pravidlům zdanění, proto u různých fondů může být odlišný daňový efekt.

Rizika

S ETF/ETN/ETC se obchoduje jako s akciemi, proto pro ně platí stejná rizika jako u akcií (viz část o akcích).

Kreditní riziko – S ETF/ETN/ETC se obchoduje zpravidla na burzách cenných papíru, kde se cena stanovuje na základě nabídky a poptávky. Vlivem využití pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb podkladového aktiva způsobit neúměrné zvýšení ztráty z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší. Obchodováním ETF/ETN/ETC může investor ztratit celý svůj kapitál.

Riziko likvidity – U některých ETF/ETN/ETC může být nižší likvidita (nízké objemy na straně nabídky či poptávky). Nízká likvidita může způsobit horší plnění pokynů případně i znemožnění vstupu či výstupu z pozice, čímž může být navýšena ztráta z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko úrokových sazeb – Růst úrokových sazeb může mít větší či menší vliv na cenu ETF/ETN/ETC. Důsledkem růstu úrokových sazeb může být také zvýšení nákladů na maržové obchodování, pokud dojde ke zvýšení úrokových sazeb, od kterých jsou tyto náklady odvozeny.

Riziko podkladového aktiva – Jelikož ETF/ETN/ETC mají ve svých portfoliích nakoupena různá aktiva, odvíjí se jejich cena od ceny těchto nakoupených aktiv. Na cenu ETF/ETN/ETC tedy působí stejná rizika jako na cenu nakoupených aktiv. Riziko podkladového aktiva může být umocněno využitím pákového efektu. Ukončení obchodovaní podkladového aktiva může ovlivnit obchodování souvisejících ETF/ETN/ETC, což může znemožnit výstup z pozice a zvýšit potenciální ztrátu.

Popis produktu

Opce je smlouva mezi kupujícím a prodávajícím vztahující se k výměně podkladového aktiva k určitému datu v budoucnosti.

Kupující opce má právo koupit nebo prodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu před vypršením stanoveného období (expirací) opčního kontraktu. Prodávající má povinnost toto podkladové aktivum dodat za smluvně dohodnutých podmínek. Aby bylo zajištěno, že prodávající opce dojde svým povinnostem, bude po něm vyžadována marže (tzv. margin).
Podkladovým aktivem opcí jsou primárně akcie, ETF, futures a indexy.

Kupující za získání tohoto práva platí prodávajícímu opční prémium, které vyjadřuje cenu opce. Cenu opce (opční prémium) ovlivňuje cena podkladového aktiva, volatilita podkladového aktiva, čas do expirace, úroková míra a případně výplata  dividendy. Přestože investor může mít správný odhad vývoje ceny podkladového aktiva, v důsledku těchto (případně jiných) faktorů může být jeho investice ztrátová. Nárůst volatility zvyšuje opční prémium a naopak jeho pokles cenu opce
snižuje. S blížícím se datem expirace opční prémium klesá. Opce s delší dobou expirace mají zpravidla vyšší opční prémium než opce s kratší dobou do expirace.

Opční prémium neboli její cena se skládá z vnitřní hodnoty opce a časové hodnoty opce. Vnitřní cena opce se odvíjí od vztahu mezi aktuální spotovou cenou a realizační cenou a určuje, zda se opce nachází v penězích (in-the-money – realizační cena se nachází pod spotovou cenou a opce má kladnou vnitřní hodnotu), na penězích (at-the-money – realizační cena se rovná spotové ceně a opce má nulovou vnitřní hodnotu) nebo mimo peníze (out-of-the-money – realizační cena se nachází nad spotovou cenou a opce má nulovou vnitřní hodnotu). Časová hodnota je částka nad rámec vnitřní hodnoty, která zahrnuje očekávaný budoucí výnos v čase, a je ovlivněna časem do expirace a volatilitou podkladového aktiva.

Obchodovatelné jsou opce na akcie, ETF, futures nebo indexy. Vypořádáním opcí na akcie a ETF dochází k nákupu, prodeji nebo vytvoření krátké pozice v akcích či ETF. Vypořádáním opcií na indexy dochází k připsání nebo odepsání hotovosti na účtu. Vypořádání opcí na futures může být v hotovosti nebo v doručení podkladového aktiva, kdy dochází k nákupu, prodeji nebo vytvoření krátké pozice ve futures. Způsob vypořádání je pevně stanoven burzou pro každý instrument.

Call opce – Kupující call opce má právo koupit podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu (realizační cenu), čímž si zajistí nákupní cenu podkladu. Za tuto opci zaplatí opční prémium, co je zároveň maximální ztráta z opce. Zisku z opce investor dosáhne, když cena podkladu bude vyšší než realizační cena plus zaplacené opční prémium. Uplatněním call opce vzniká dlouhá pozice v podkladovém aktivu. Po uplatnění opce se maximální ztráta zvyšuje na celou hodnotu držených akcií.
Prodávající call opce má povinnost dodat podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu. Prodejem opce investor obdrží opční prémium, což je zároveň jeho maximální možný profit z investice. Když kupující opce uplatní opci, prodávající musí dodat podkladové aktivum. Pokud prodávající opce podkladové aktivum, které má dodat kupujícímu opce, na svém účtu nemá
nebo ho nemá v dostatečném množství, prodávajícímu opce vzniká krátká pozice v podkladu. Maximální ztráta z prodeje call opce je neomezená.

Put opce – Kupující put opce má právo prodat podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu. Za tuto opci zaplatí opční prémium, což je zároveň maximální ztráta z opce. Zisku z opce investor dosáhne, když cena podkladu bude nižší než realizační cena mínus zaplacené opční prémium. Uplatněním put opce vzniká krátká pozice v podkladovém aktivu. Po uplatnění opce bude riziko krátké pozice teoreticky neomezené. Prodávající put opce má povinnost koupit podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu. Prodejem opce investor obdrží opční prémium, což je zároveň jeho maximální možný profit z investice. Pokud kupující opce uplatní opci, prodávající musí koupit podkladové aktivum, čím vzniká prodávajícímu opce dlouhá pozice. Maximální ztráta z prodeje put opce je dána rozdílem realizační ceny a obdrženého opčního prémia.

Rizika

Riziko změny ceny – S opcemi se obchoduje zpravidla na opčních burzách, kde se cena stanovuje na základě nabídky a  poptávky. U opcí je užíván pákový efekt, při kterém změny ceny podkladového aktiva vyvolávají procentuálně větší změny v hodnotě opce. Čím více se realizační cena liší od aktuální ceny podkladového aktiva, tím vyšší je riziko, že investor přijde o celou svou investici. Prodávající opce může utrpět neomezené ztráty, které značně převáží obdrženou cenu. Investor totiž může být povinen koupit podkladové aktivum za mnohem vyšší cenu, než je tržní cena, nebo může být povinen vydat  podkladové aktivum za mnohem nižší cenu, než je tržní cena. Cenové výkyvy mohou vést k velkým ztrátám nebo i ke ztrátě celého investovaného kapitálu.

Likvidní riziko – U opcí může být omezena obchodovatelnost v důsledku nízké likvidity (nízké objemy na straně nabídky či poptávky) na jednotlivých realizačních cenách. Nízká likvidita může způsobit horší plnění pokynů a případně i znemožnit vstup do nebo výstup z pozice a tím navýšit ztrátu z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko úrokových sazeb – Pohyb úrokových sazeb má vliv na cenu opce a také i nepřímý vliv na cenu podkladového aktiva. Růst úrokových sazeb vede k nárůstu hodnoty call opcí a poklesu hodnoty put opcí.

Riziko volatility – Volatilita udává změny ceny podkladu, dokud jsou obchodovány. Na cenu opcí tak působí historická a implikovaná volatilita. Zejména implikovaná volatilita významně ovlivňuje cenu opcí (např. při vyhlašování výsledků společnosti). Je velmi obtížné predikovat volatilitu a její vliv na cenu opcí. Prudký nárůst volatility zpravidla zvyšuje cenu opcí a tím zvyšuje riziko především při prodeji nekrytých opcí.

Riziko podkladového aktiva – Jelikož opce je derivátem odvozeným od daného podkladového aktiva, je její cena odvozena od ceny podkladového aktiva. Na cenu opce tedy působí stejná rizika jako na cenu podkladového aktiva. Riziko podkladového aktiva může být umocněno využitím pákového efektu. Ukončení obchodovaní podkladového aktiva může ovlivnit obchodování souvisejících opcí, což může znemožnit výstup z pozice a zvýšit potenciální ztrátu.

Opční kontrakty se obchodují pouze po specifickou dobu, po jejímž uplynutí mají nulovou hodnotu. Ukončení obchodovaní podkladového aktiva může ovlivnit obchodování souvisejících opcí, což může znemožnit výstup z pozice a zvýšit potenciální ztrátu. Pokud investor nemá dostatek prostředků na účtu před expirací na držení pozice po přirazení nebo na vypořádání závazku v hotovosti, může být jeho pozice plně nebo částečně uzavřena. Pokud investor nemá dostatek prostředků na účtu na držení pozice po přirazení, může být jeho pozice plně nebo částečně uzavřena systémem automaticky. Částečné i celé
uzavření pozice může mít negativní dopad na portfolio investora.

Nekrytý prodej call opcí je extrémně riskantní a potenciální ztráta je neomezena. Nekrytý prodej put opcí s sebou nese  možnost výrazné ztráty, pokud cena podkladového aktiva klesne pod realizační cenu. Při nekrytém prodeji opcí se na účtu blokuje pouze část kapitálu ve formě marže. Pokud se při prodeji cena nekrytých opcí zvyšuje, roste i blokovaná marže. Při nedostatku kapitálu na účtu klienta pro pokrytí maržového požadavku může být opční pozice systémem automaticky
uzavřena. Nekrytý prodej opcí je vhodný pouze pro investora, který je zcela srozuměn s povahou a riziky obchodování opcí, má dostatek finančních prostředků na svém obchodním účtu pro splnění maržových požadavek a ochotu podstoupit výrazné riziko.

U amerického typu opcí existuje možnost předčasného uplatnění nebo přiřazení v průběhu celé doby držení opční pozice.

Popis produktu

Futures je finanční derivát, jehož cena je odvozena od ceny podkladového aktiva. Futures je bilaterální smlouva mezi dvěma stranami uzavřená v současnosti vyjadřující povinnost kupujícího koupit a prodávajícího prodat podkladové aktivum v budoucím datu splatnosti za cenu smluvně stanovenou v současnosti.

Při uzavírání kontraktu kupující nezaplatí a prodávající neobdrží celou hodnotu kontraktu, ale pouze se oběma stranám bude blokovat část hodnoty kontraktu ve formě zálohy – marže, která tvoří obvykle pouze několik procent celkové hodnoty kontraktu. Protože ke vstupu do pozice je postačující mít na účtu pouze zlomek hodnoty obchodu, ale zisk a ztráta z obchodu
se promítne na účet v plné výši, je při obchodování využíváno pákového efektu. K otevření pozice je nezbytné složit počáteční marži (initial margin). Na denní bázi dochází na účtech klientů k zúčtování zisků a ztrát na základě rozdílu mezi uzavíracím kurzem daného dne a minulého dne, který je označován jako variační marže. Pokud je složená marže nedostatečná, musí investor doplnit kolaterál na dostatečnou hodnotu (margin call). Počáteční či udržovací marže se může v průběhu obchodování měnit, což může vést až k nedobrovolnému uzavření pozice, které může vést ke ztrátám.

Vypořádání futures kontraktů může být fyzickou dodávkou podkladu nebo v hotovosti. Fyzická dodávka futures kontraktů není povolena. Futures kontrakty mají různou dobu splatnosti (expirace), která je standardizovaná v určených periodách (měsíční, kvartální apod). Futures kontrakty většinou nejsou drženy do doby expirace.

Jako podkladová aktiva pro futures kontrakty slouží indexy, komodity, úrokové sazby, měny a další.

Futures jsou burzovně obchodované standardizované finanční nástroje. Clearingové centrum působí jako protistrana kupujícího i prodávajícího a garantuje uskutečnění závazků mezi smluvními stranami. Futures jsou využívány pro spekulaci na růst i pokles ceny podkladového aktiva a také za účelem zajištění.

Rizika

Riziko změny ceny – S futures se obchoduje zpravidla na regulovaných trzích, kde se cena stanovuje na základě nabídky a poptávky. Vlivem využití pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb podkladového aktiva způsobit neúměrné zvýšení ztráty z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší. Obchodováním futures
kontraktů může investor ztratit celý svůj kapitál a potenciální ztráta může být i vyšší.

Likvidní riziko – Nízká likvidita, zejména před datem splatnosti kontraktu nebo před posledním dnem, kdy je možné daný kontrakt obchodovat, může způsobit horší plnění pokynů a tím navýšit ztrátu z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko úrokových sazeb – Pohyb úrokových sazeb může mít vliv přímo na cenu futures kontraktů a také nepřímo na ceny podkladových aktiv.

Riziko podkladového aktiva – Jelikož futures jsou derivátem daného podkladového aktiva, je jejich cena odvozena od ceny podkladového aktiva. Na cenu futures tedy působí stejná rizika jako na cenu podkladového aktiva.

Riziko podkladového aktiva může být umocněno využitím pákového efektu. Ukončení obchodovaní podkladového aktiva může ovlivnit obchodování souvisejících futures, což může znemožnit výstup z pozice a zvýšit potenciální ztrátu.

Pokud investor neuzavře pozici u futures s fyzickou dodávkou v předposlední nebo poslední den, kdy je možné tento kontrakt obchodovat, bude jeho pozice automaticky uzavřena systémem, aby se předešlo fyzické dodávce. Pokud investor nemá dostatek finančních prostředků na úhradu závazků vyplývajících z futures kontraktu s dodávkou v hotovosti v předposlední nebo poslední den, kdy je možné tento kontrakt obchodovat, může být tato pozice systémem automaticky uzavřena.

Standardně cena futures kontraktů se zvyšující se dobou splatnosti narůstá (contango). Pokud investor drží dlouhou pozici před expirací a hodlá ji držet i po expiraci, musí aktuální kontrakt s končící expirací prodat a nakoupit kontrakt se vzdálenější expirací, což bývá označováno jako rolování. Z důvodu contanga bude mít zvýšené náklady na rolování. Obdobně to platí i v
případě, kdy se zvyšující se dobou splatnosti cena futures kontraktů klesá (backwardation). Pokud investor drží krátkou pozici před expirací a hodlá ji držet i po expiraci, musí aktuální kontrakt s končící expirací nakoupit a prodat kontrakt se vzdálenější expirací, musí tedy kontrakt rolovat. Z důvodu backwardation bude mít zvýšené náklady na rolování.

Popis produktu

Forex neboli Foreign Exchange je označení měnového trhu, kde pomocí finančních derivátů dochází k obchodování měnových párů. Obchoduje se na mimoburzovním trhu tvořeném bankami a dalšími finančními institucemi. Při obchodování měnových párů se nakupuje jedna měna a prodává druhá na základě aktuální (spotové) ceny. Základní měna určuje měnu obchodu,
zisk a ztrátu pak určuje vedlejší měna.

Při vstupu do pozice nemusí mít investor na účtu finanční prostředky v celé výši investice, ale stačí složit pouze část investice ve formě zálohy – marže, která dosahuje řádově několika procent. Jelikož ke vstupu do pozice je postačující mít na účtu pouze zlomek hodnoty obchodu, ale zisk a ztráta z obchodu se promítne na účet v plné výši, dochází tedy k využití pákového efektu.

Obchodování měnových párů probíhá na vysoce likvidním mezibankovním ECN trhu, kde kurzy světových měn kótuje 16 globálních bankovních domů. Jedná se o tzn. hotovostní (cash/spot) forex, kde při obchodu reálně dochází ke směnám měn v měnovém páru a jejich vypořádání. Označením „Forex“ se nejedná se o obchodování CFD.

Riziko

Riziko změny ceny – Měnové páry se obchodují na neregulovaných trzích. Cenové výkyvy mohou vést velkým ztrátám nebo i celého investovaného kapitálu. Z důvodu pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb na měnovém páru způsobit neúměrné zvýšení ztráty z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší. Obchodováním měnových párů může investor ztratit celý svůj kapitál. Potenciální ztráta však může být i vyšší než jeho kapitál
na účtu.

Likviditní riziko – Forexový trh je jeden z nejlikvidnějších trhů. Možnost uzavřít forexovou pozici však závisí na schopnosti dealera zpřístupnit a převést pokyny na neregulovaný trh. Na neregulovaném trhu není garantovaná likvidita ani cenové kotace. V důsledku toho může mít investor horší plnění pokynů a případně i znemožněný vstup do nebo výstup z pozice, čímž může dojít k navýšení ztráty z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko volatility – Volatilita měnového páru narůstá zejména při vyhlašování makroekonomických údajů (změna HDP, výše nezaměstnanosti apod), vyhlášení centrálních bank (změna či udržení úrokových sazeb apod) nebo změnou geopolitické situace týkají se daných měn. Pokyny klientů (zejména pokyny tržní a typu stop) proto můžou být vyplněny na odlišných cenách, než byla cena v čase zadání pokynu.

Riziko úrokových sazeb – Z držených forexových pozic může investor platit úroky (swap, rollover), které vedou k zvýšení nákladů na investici v případě růstu úrokových sazeb, od kterých jsou tyto náklady odvozeny. Pohyb úrokových sazeb také může vést k přesouvání kapitálu mezi světovými měnami, což může vyústit v jejich posílení nebo oslabení.

V případě, že investorovi klesne zůstatek vlastních prostředků pod minimální požadovanou marži, může být jeho pozice automaticky uzavřena obchodním systémem.

Popis produktu

Dluhopis je cenný papír, se kterým je spojené právo držitele na splacení dlužné částky emitentem, případně i vyplácených výnosů (úroků) dle podmínek dluhopisu.

Dle emitenta rozdělujeme dluhopisy na státní (emitentem je stát), komunální (emitentem je samosprávní jednotka) a korporátní (emitentem je společnost). Dle doby splatnosti rozlišujeme dluhopisy krátkodobé se splatností do 1 roku (např. státní pokladniční poukázky, depozitní certifikáty), střednědobé se splatností 1 až 10 let a dlouhodobé se splatností déle než 10 let. Dle způsobu úročení rozlišujeme dluhopisy s pevným kuponem, který je fixně stanoven na celou dobu a nemění se, dluhopisy s proměnlivým kuponem, kde je sazba závislá na referenční sazbě (zpravidla mezibankovní sazby jako PRIBOR, LIBOR, EURIBOR), a dluhopisy s nulovým úročením, kde se úroky z dluhopisu neplatí, ale dluhopisy se nakupují za nižší cenu než je nominální (nákup s diskontem).

Zisku investor dosáhne, pokud součet obdržených úroků a prodejní ceny dluhopisu je větší než nákupní cena dluhopisu.

Riziko

Riziko změny ceny – Dluhopisy se obchodují převážně na mimoburzovním trhu. Cenové výkyvy mohou vést velkým ztrátám nebo i celého investovaného kapitálu.

Likvidní riziko – Nízká likvidita u dluhopisů může vést k rozšíření spreadu (rozdíl mezi cenou nabídky a poptávky). Při širokém spreadu může být výhodnější držet dluhopis do splatnosti a tím se vyhnout skrytým nákladům spreadu. U nelikvidních dluhopisů hrozí, že je investor bude muset držet do splatnosti.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko úrokových sazeb – Pohyb úrokových sazeb může mít vliv na cenu dluhopisů. Zpravidla s růstem úrokových sazeb klesá cena dluhopisů.

Úvěrové riziko – Schopnost plnit závazky z dluhopisu závisí plně na emitentovi, a proto se investor vystavuje finančním a obchodním rizikům, včetně úvěrového riziko, této protistrany.

Riziko odvolatelnosti – U odvolatelných dluhopisů může emitent kdykoliv odvolat (vypovědět) dluhopis v souladu se smluvními podmínkami emise. Investor se nákupem takového dluhopisu vystavuje riziku, že neobdrží úrokové výnosy z celé předpokládané živostnosti dluhopisu.

Popis produktu

CFD (Contract for Difference – rozdílová smlouva) je finanční derivát označující vztah, kde se dvě smluvní strany dohodly na finančním vyrovnání rozdílu nákupní a prodejní ceny po zavření pozice. Podkladovým aktivem, jehož cenový vývoj CFD kopíruje, může být akcie, měnový pár, komodita, index atd. S CFD nejsou spojená vlastnická práva jako např. u akcí.

CFD kontrakty jsou primárně využívány na krátkodobé zajištění a spekulace, protože z držené pozice se platí úrok. Při vstupu do pozice se investorovi blokuje na účtu část z celkové hodnoty investice (marže), ale zisk nebo ztráta se na účtu projeví v plné výši. U obchodování CFD je využíváno pákového efektu. Tvůrce trhu má právo změnit požadavky na marži individuálně u
každého CFD.

Protistranou a tvůrcem trhu pro CFD je Interactive Brokers UK. Vzhledem k tomu, že CFD nejsou obchodovány na regulované burze ani vyspořádávány centrálními depozitáři, nemohou být uplatňována pravidla a ochrany, která se vztahují na obchodování burzovních produktů.

Riziko

Riziko změny ceny – S CFD se obchoduje na mimoburzovních trzích, kde cenu stanovuje tvůrce trhu na základě aktuálního vývoje ceny podkladového aktiva. Vlivem různících se podkladových aktiv se mění rizika působící na pohyb podkladových aktiv. Z důvodu pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb podkladového aktiva způsobit neúměrné zvýšení ztráty
z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší. Obchodováním CFD kontraktů může investor ztratit celý svůj kapitál. Na investiční účet se dle požadavků ESMA na obchodování CFD vztahuje ochrana před vznikem negativního zůstatku. Vlivem obchodování pouze CFD klient nemůže dosáhnout ztráty převyšující vklad. Tato ochrana se však nevztahuje na jiné investiční produkty.

Riziko likvidity – Tvůrce trhu negarantuje poskytování kotací u CFD a může kdykoli ukončit možnost obchodovat CFD pro dané podkladové aktivum. V důsledku toho může mít investor horší plnění pokynů a případně může být i znemožněn vstup do nebo výstup z pozice, čímž může dojít k navýšení ztráty z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko úrokových sazeb – Z držených CFD pozic může investor platit úroky, které vedou k zvýšení nákladů na investici. Tyto úroky mohou být navýšeny, pokud dojde ke zvýšení úrokových sazeb, od kterých jsou tyto náklady odvozeny.

Riziko volatility – Volatilita udává změny ceny podkladu, dokud jsou obchodovány. Podkladová aktiva s nižší likviditou mají zpravidla zvýšenou volatilitu a prudší změny ceny. Pokyny klientů (zejména pokyny tržní a typu stop) proto můžou být vyplněny na odlišných cenách, než byla cena v čase zadání pokynu.

Riziko protistrany – Jelikož protistranou pro CFD obchody je Interactive Brokers UK, investor se vystavuje finančním a obchodním rizikům, včetně úvěrového rizika, vůči této protistraně.

Riziko podkladového aktiva – Jelikož CFD je derivátem daného podkladového aktiva, je jeho cena odvozena od ceny podkladového aktiva. Na cenu CFD tedy působí stejná rizika jako na cenu podkladového aktiva.

Riziko podkladového aktiva může být umocněno využitím pákového efektu. Ukončení obchodovaní podkladového aktiva může ovlivnit obchodování souvisejících CFD, což může znemožnit výstup z pozice a zvýšit potenciální ztrátu.

V případě, že investorovi klesne zůstatek vlastních prostředků pod minimální požadovanou marži, může být jeho pozice automaticky uzavřena obchodním systémem.

Popis produktu

Obchodování kovů (metals) zahrnuje obchodování spotové ceny zlata (XAUUSD) a spotové ceny stříbra (XAGUSD). Spotové zlato a spotové stříbro jsou velmi efektivním, flexibilním a nízkonákladovým způsobem pro vstup do dlouhé či krátké pozice na těchto instrumentech.

Jeden kontrakt představuje objem jedné trojské unce. Obchodování kontraktů probíhá na mimoburzovním trhu prostřednictvím mezinárodních standardů pro obchodování a vypořádání zlata a stříbra LOCO London.
U většiny mimoburzovních obchodů zabezpečuje elektronické párování a vypořádání The London Precious Metal Clearing Limited. Přestože je obchodování v Londýně, kontrakty se obchodují v USD.

Při vstupu do pozice nemusí mít investor na účtu finanční prostředky v celé výši investice. Stačí pouze její část ve formě zálohy – marže, která se pohybuje v řádu několika procent. Protože ke vstupu do pozice je postačující mít na účtu pouze zlomek hodnoty obchodu, ale zisk a ztráta z obchodu se promítne na účet v plné výši, dochází k využití pákovému efektu.

Obchody jsou jištěny skladovaným fyzickým zlatem a stříbrem. Investorovi, který obchoduje tyto kontrakty, tak mohou být účtovány poplatky za skladování. I když jsou tyto transakce kryté zlatem a stříbrem, investorovi nejsou alokovány konkrétní pruty těchto drahých kovů, ale jsou vedeny agregovaně na Interactive Brokers UK, který je zároveň protistranou pro tyto obchody.

Riziko

Riziko změny ceny – S drahými kovy se obchoduje na mimoburzovním trhu, kde se cena stanovuje na základě aktuálního vývoje ceny podkladového aktiva. Vlivem využití pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb podkladového aktiva způsobit neúměrné zvýšení ztráty z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší. Obchodováním kontraktů na drahé kovy může investor ztratit celý svůj kapitál a potenciální ztráta může být i vyšší.

Likvidní riziko – Tvůrce trhu negarantuje poskytování kotací u kontraktů s kovy a může kdykoli ukončit možnost obchodovat tyto kontrakty. V důsledku toho může mít investor horší plnění pokynů případně i znemožněný vstup do nebo výstup z pozice, čímž může dojít k navýšení ztráty z investice.

Podkladová aktiva s nižší likviditou mají zpravidla zvýšenou volatilitu a prudší změny ceny. Pokyny klientů (zejména pokyny tržní a typu stop) proto můžou být vyplněny na odlišných cenách, než byla cena v čase zadání pokynu.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko volatility – Volatilita udává změny ceny podkladů, dokud jsou obchodovány. Podkladová aktiva s nižší likviditou mají zpravidla zvýšenou volatilitu a prudší změny ceny. Pokyny klientů (zejména pokyny tržní a typu stop) proto můžou být vyplněny na odlišných cenách, než byla cena v čase zadání pokynu.

Riziko protistrany – Jelikož protistranou pro obchody s kovy je Interactive Brokers UK, investor se vystavuje finančním a obchodním rizikům, včetně úvěrového riziko, této protistrany.

V případě, že investorovi klesne zůstatek vlastních prostředků pod minimální požadovanou marži, může byt jeho pozice automaticky uzavřena obchodním systémem.

Popis produktu

Certifikáty jsou investiční nástroje, které patří ke strukturovaným produktům. Cena těchto finančních derivátů se odvíjí od podkladového aktiva (akcie, indexy, komodity, měny atd). Existují certifikáty se splatností i bez splatnosti, které jsou označovány jako open-end certifikáty. Certifikáty jsou emitovány velkými bankovými domy, které mohou po dobu držení certifikátu nakládat s prostředky investora použitými k nákupu daného certifikátu.

Emitent stanovuje cenu certifikátu a zároveň zabezpečuje i likviditu na burze. Maximální ztráta z investice je omezena prostředky použitými na nákup certifikátu.

Turbo certifikáty (knock-out certifikáty) jsou pákové instrumenty, které fungují na obdobném principu jako obchodování na úvěr. Investor uhradí pouze část investice a zbývající část je financována emitentem. Z části, kterou „půjčuje“ emitent investorovi, se platí úroky.

Realizační cena certifikátu se může v průběhu jeho živostnosti měnit vlivem nabíhajících úroků u pákových certifikátů. Realizační cena stanovena při emisi je navyšována (u certifikátů pro růst) nebo snižována (u certifikátů pro pokles) o naběhlé úroky.

Pro tyto certifikáty je stanovená hranice, knock-out cena, při jejímž dosažení se ukončí obchodování s daným certifikátem. Jestliže má certifikát zůstatkovou hodnotu, bude tato hodnota investorovi vyplacena. Knock-out cena v principu působí jako stop cena na výstup z pozice tak, aby se omezila případná ztráta z investice. Po dosažení knock-out ceny se již certifikát dále neobchoduje. K dosažení knock-out hranice může dojít i mimo hlavní obchodní hodiny.

S certifikáty je možné spekulovat na růst i na pokles trhů.

Riziko

Riziko změny ceny – S certifikáty se obchoduje na zpravidla na regulovaném trhu, kde cenu stanovuje tvůrce trhu na základě aktuálního vývoje ceny podkladového aktiva. Z důvodu pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb podkladového aktiva způsobit neúměrné zvýšení ztráty z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší. Cenové výkyvy mohou vést velkým ztrátám nebo i ke ztrátě celého investovaného kapitálu.

Riziko likvidity – Emitent certifikátu je hlavním poskytovatelem likvidity a kotací pro nákup a prodej certifikátu. U některých certifikátů může být nižší zobchodovaný objem a širší spread mezi cenou nabídky a poptávky. V důsledku toho může mít investor horší plnění pokynů případně i znemožněný vstup do nebo výstup z pozice, čímž může dojít k navýšení ztráty z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko úrokových sazeb – U některých certifikátů může investor platit úroky, které vedou k zvýšení nákladů na investici. Tyto úroky mohou být navýšeny, pokud dojde ke zvýšení úrokových sazeb, od kterých jsou tyto náklady odvozeny.

Riziko volatility – Volatilita udává změny ceny podkladu, dokud jsou obchodovány. Podkladová aktiva s nižší likviditou mají zpravidla zvýšenou volatilitu a prudší změny ceny. Pokyny klientů (zejména pokyny tržní a typu stop) proto můžou být vyplněny na odlišných cenách, než byla cena v čase zadání pokynu.

Riziko protistrany – Jelikož protistranou pro certifikáty je pouze emitent, investor se vystavuje finančním a obchodním rizikům, včetně úvěrového rizika, vůči této protistraně.

Riziko podkladového aktiva – Jelikož certifikát je derivátem daného podkladového aktiva, je jeho cena odvozena od ceny podkladového aktiva. Na cenu certifikátu tedy působí stejná rizika jako na cenu podkladového aktiva. Riziko podkladového aktiva může být umocněno využitím pákového efektu. Ukončení obchodovaní podkladového aktiva může ovlivnit obchodování souvisejících certifikátů, což může znemožnit výstup z pozice a zvýšit potenciální ztrátu.

Popis produktu

Warrant (opční list) je finanční instrument, jehož cena je odvozena od ceny podkladového aktiva. Na rozdíl od opcí je možné warranty pouze nakupovat. Kupující warrantu má právo koupit nebo prodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu (realizační cena). Podkladovým aktivem warrantů jsou primárně akcie, indexy a komodity. Emitentem warrantů jsou primárně banky. S warranty je možné vydělávat jak na rostoucích tak i na klesajících trzích s omezeným rizikem.

Cena warrantu se skládá z vnitřní a časové hodnoty. Vnitřní hodnota je rozdíl mezi aktuální spotovou cenou podkladového aktiva a realizační cenou warrantu. Časová hodnota je částka nad rámec vnitřní hodnoty, která zahrnuje očekávaný budoucí výnos v čase. S blížícím se časem expirace časová hodnota klesá, při expiraci je nulová. Přestože investor může mít správný
odhad vývoje ceny podkladového aktiva, v důsledku zejména poklesu časové hodnoty může být jeho investice ztrátová.

Warranty se obchodují pouze specifickou dobu, po jejímž uplynutí mají nulovou hodnotu.

Call warrant – Kupující call warrantu má právo koupit podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu (realizační cenu), čímž si zajistí nákupní cenu podkladu. Za toto právo zaplatí prémium, co je zároveň maximální ztráta z warrantu. Zisku investor dosáhne, když cena podkladu bude vyšší než realizační cena plus zaplacené prémium.

Put warrant – Kupující put warrantu má právo prodat podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu. Za toto právo zaplatí opční prémium, což je zároveň maximální ztráta z investice. Zisku investor dosáhne, když bude cena podkladu nižší než realizační cena mínus zaplacené prémium.

Riziko

Riziko změny ceny – S warranty se obchoduje zpravidla na mimoburzovním trhu, kde se cena stanovuje na základě nabídky a poptávky. Vlivem využití pákového efektu může poměrně malý cenový pohyb podkladového aktiva způsobit neúměrné zvýšení ztráty z investice. Čím je nižší požadavek na marži, tím je pákový efekt a zároveň i riziko vyšší. Obchodováním warrantů může investor ztratit i celý svůj kapitál.

Likvidní riziko – Warranty emitují zpravidla banky v malém množství, a proto může být omezena obchodovatelnost v důsledku nízké likvidity. Nízká likvidita může způsobit horší plnění pokynů případně i znemožnit vstup do nebo výstup z pozice a tím navýšit ztrátu z investice.

Devizové riziko – Zisk nebo ztráta z transakcí v cizí měně jsou ovlivněny fluktuací měnových kurzů.

Riziko úrokových sazeb – Pohyb úrokových sazeb má vliv na cenu warrantu a také i nepřímý vliv na cenu podkladového aktiva.

Riziko volatility – Volatilita udává změny ceny podkladu, dokud jsou obchodovány. Je velmi obtížné predikovat volatilitu a její vliv na cenu warrantu. Pokles volatility zpravidla snižuje časovou hodnotu, tím i prémium, a tím zvyšuje riziko ztráty z nakoupených warrantů.

Riziko protistrany – Jelikož protistranou pro obchody s warranty je Interactive Brokers UK, investor se vystavuje finančním a obchodním rizikům, včetně úvěrového rizika, této protistrany.

Riziko podkladového aktiva – Jelikož warrant je derivátem daného podkladového aktiva, je jeho cena odvozena od ceny podkladového aktiva. Na cenu warrantu tedy působí stejná rizika jako na cenu podkladového aktiva. Riziko podkladového aktiva může být umocněno využitím pákového efektu. Ukončení obchodovaní podkladového aktiva může ovlivnit obchodování souvisejících warrantů, což může znemožnit výstup z pozice a zvýšit potenciální ztrátu.

Warranty nejsou standardizovaným instrumentem, a proto každý warrant může mít specifické podmínky.