Úrokové sazby centrálních bank

Rozhodnutí o úrokových sazbách mají na svědomí centrální banky. Centrální bankéři většinou usilují stabilní měnovou politiku, která je předpokladem ke stabilnímu hospodářskému růstu. To je hlavním cílem ECB. Ostatní centrální banky jako je americký Fed se svou monetární politikou snaží ekonomický růst více stimulovat. Nejdůležitějším nástrojem je právě úprava úrokových sazeb, které pak určují, jak drahé nebo levné jsou vypůjčené peníze.

Pakliže se úrokové sazby zvedají, znamená to, že za vypůjčené peníze bude potřeba zaplatit větší úrok, budou tedy celkově dražší. A naopak. Snižující se úrokové sazby stimulují ekonomiku, protože peníze jsou „levné“, firmy a investoři si mohou levně půjčit prostředky a investovat do rozvoje, expanze apod. Úrokové sazby, které nastavují centrální banky, jsou základní sazbou, od níž  se odvíjí úroky dalších komerčních bank poskytujících půjčky, úvěry a další služby koncovým zákazníkům. Banky si samozřejmě půjčují i mezi sebou a velikost úroků je opět dána velikostí úroků stanovených centrálními bankami.

Regulace úrokových sazeb není jedinou možností, jak zajistit měnovou stabilitu a stimulovat hospodářský růst. Evropská centrální banka se před časem uchýlila k nakupování dluhopisů (program tzv. kvantitativního uvolňování), čímž do oběhu pumpovala miliardy eur v zájmu stimulovat inflaci.

Přehled úrokových sazeb centrálních bank

LYNX TIP: Podívejte se na webinář s Pavlem Kohoutem, považovaného dlouhodobě mezi nejuznávanější české ekonomy, na téma úrokových sazeb

Sídlo centrální bankyZemě / OblastiÚroková sazbaSměrPředchozí úroková sazbaNová úroková sazbaInflace
FED úrokUSA2,00%Dolů2,2530-10-20191,70%
ECB úrokEurozóna0%Dolů0,05%24-10-20191,00%
BoJ úrokJaponsko-0,10%Dolů0%31-10-20190,70%
BoE úrokAnglie0,75%Nahoru0,50%07-11-20192,00%
SNB úrokŠvýcarsko-0,75%Dolů-0,50%12-12-20190,30%
BOC úrokKanada1,75%Nahoru1,50%12-12-20192,00%
RBA úrokAustralië1,00%Dolů1,25%05-11-20191,60%
RBNZ úrokNový Zéland1,50%Dolů1,75%13-11-20191,70%
SEK úrokŠvédsko-0,25%Nahoru-0,50%24-10-20191,80%
NOK úrokNorsko1,25%Nahoru1,00%24-10-20191,90%
BANXICO úrokMexiko8,25%Nahoru8,00%14-10-20193,99%
CNB úrokČeská republika2,00%Nahoru1,75%07-11-20192,70%
PBOC úrokChina4,35%Flat4,55%-2,70%

10 nejdůležitějších centrálních bank

Federal Reserve System / Fed (guvernér Jerome Powell)

O úrokových sazbách na americkém dolaru rozhoduje Fed. Fed, celým názvem Federal Reserve System neboli Federální rezervní systém, plní roli centrální banky v USA. Není nikým formálně vlastněn a jedná se tedy spíše o nestátní neziskovou organizaci. Fed je řízen sedmičlennou komisí Federal Reserve Board of Governors, kterou jmenuje prezident. Celý Fed se skládá z 12 bank, které operují jednotlivé regiony napříč USA, a centrály ve Washingtonu.

Fed má za cíl udržet inflaci kolem 2 % a stimulovat hospodářství USA. V tom se liší od ECB, jejíž cílem je pouze regulovat inflaci. Primárním nástrojem pro řízení monetární politiky USA je pro Fed úroková sazba, která je stanovována na pravidelných zasedání Federal Open Market Committee (FOMC). FOMC se skládá z 12 členů – 7 členů Federal Reserve Board, prezident pobočky Fed New York a 4 další prezidenti regionálních poboček Fed.

Současným guvernérem Fedu je od roku 2018 Jerome Powell. Mezi jeho předchůdce patří Janet Yellen (2014-2018), Ben Bernanke (2006-2014), Alan Greenspan (1987-2006), Paul Volcker (1979-1987) a dalších 11 bývalých guvernérů.

European Central Bank / ECB (president Mario Draghi)

Úrokové míry v eurozóně má na starosti European Central Bank neboli Evropská centrální banka (ECB), která je centrální bankou hospodářské a měnové unie. Hlavním úkolem ECB je udržovat cenovou stabilitu v zemích, které používají euro, což konkrétně znamená, že inflace musí zůstat stejná nebo pod 2 %.

ECB je orgánem Evropské unie, byla založena v roce 1998 společně s Evropským systémem centrálních bank. Ovlivňuje inflaci prostřednictvím regulace úrokových sazeb a nákupu dluhopisů. Sídlo Evropské centrální banky se nachází ve Frankfurtu nad Mohanem.

Hlavním rozhodovacím orgánem ECB je tzn. Governing Council, který se skládá z 6 členů Executive Board ECB (v čele s prezidentem ECB) a guvernérů jednotlivých centrálních bank zemí eurozóny.

Současným presidentem ECB je již od roku 2011 stále Mario Draghi a víceprezidentem je od roku 2018 Luis de Guindos. Od listopadu 2019 avšak bude prezident ECB  Mario Draghi nahrazen bývalou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (IMF) Christine Lagarde. Vůbec prvním presidentem ECB byl Wim Duisenberg (1998-2003), kterého následoval Jean-Claude Trichet (2003-2011).

Česká národní banka / ČNB (guvernér Jiří Rusnok)

Centrální bankou České republiky je Česká národní banka (ČNB), která byla založena v roce 1993. Instituce již dříve fungovala od roku 1919 pod různými jmény, z nichž se nejdéle udržela Státní bank československá (1950-1993). Hlavním cílem ČNB je zajištění stability cenového indexu, k čemuž používá cílování inflace.

Další hlavní úkoly kromě měnové politiky jsou dohled nad finančním trhem, emise oběživa a peněžní oběh, devizová činnost, platební styk a zúčtování bank a role banky státu.

Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je Bankovní rada, která má 7 členů – guvernér ČNB, 2 víceguvernéři a 4 členové bankovní rady. ČNB dnes jako guvernér vede od roku 2016 Jiří Rusnok. Jeho předchůdci byli Miroslav Singer (2010-2016), Zdeněk Tůma (2000-2010), Josef Tošovský (1989-2000), Pavel Kysilka (1998) a další. Vůbec prvním předsedou bankovního výboru byl Alois Rašín.

Bank of Japan / BoJ (guvernér Haruhiko Kuroda)

V Japonsku se o měnovou politiku stará Bank of Japan (BoJ) neboli Centrální banka Japonska. Sídlí v Tokiu a od svého vzniku v roce 1882 se zaměřuje především na boj s inflací. Bank of Japan je vedena devítičlennou správní radou v jejímž čele zasedá guvernér. Současným guvernérem BoJ je od roku 2013 Haruhiko Kuroda.

Bank of England / BoE (guvernér Mark Carney)

Centrální banka Velké Británie neboli Bank of England, zkráceně označovaná jako BoE, je zodpovědná za nastavení měnové politiky ve Velké Británii a za měnovou politiku britské libry. Sleduje a upravuje množství peněz v oběhu, spravuje státní rezervy a vykonává dohled na ostatními bankami v zemi. Zároveň zastává funkci bankéře pro vládu i ostatní banky a má jako jediná právo vydávat nové bankovky v Anglii a Walesu a reguluje emisi bankovek ve Skotsku a Severním Irsku. Založena byla v roce 1694 a jedná se tedy o 8 nejstarší banku na světě.

Je vedená guvernérem, kterému pomáhá 14 členů výboru. Všichni jsou do funkce jmenování královnou. Současným guvernérem Bank of England je od roku 2013 Kanaďan Mark Carney, před kterým vedl BoE Mervyn King.

People’s Bank of China / PBC/ PBOC (guvernér Yi Gang)

Měnovou politiku v Číně řídí People’s Bank of China neboli Čínská lidová banka, která je zkráceně označována jako PBC nebo PBOC. PBOC má devět regionálních bank a její představenstvo se skládá ze 7 osob. Guvernér je nominován předsedou komunistické vlády a schválen lidovým kongresem. Čínská lidová banka usiluje o cenovou stabilitu i o usnadnění ekonomického růstu. K tomu využívá širší arsenál nástrojů než západní banky. Kromě úrokových sazeb řídí aktivně také míru povinných minimálních rezerv a také řízení měnového kurzu renminbi.

Současným guvernérem je od roku 2018 Yi Gang, před kterým PBOC vedl rekordně dlouhých 16 let Zhou Xiaochuan.

Bank of Canada / BoC (guvernér Stephen Poloz)

Od roku 1935 řídí měnovou politiku Kanady Bank of Canada neboli Centrální banka Kanady, zkráceně BoC. Sídlem banky je hlavní město Kanady – Ottawa. Hlavním nástrojem pro řízení monetarní politiky Kanady je pro Bank of Canada úroková sazba, jejíž řízení má zajistit prostředí s nízkou, stabilní a predikovatelnou inflací.

Zajímavostí je, že Bank of Canada je akciovou společností, jejíž akcie jsou vlastněny kanadským Ministerstvem financí.

Čelním představitelem banky je její guvernér Stephen Poloz od roku 2013. Před ním Bank of Canada vedl Mark Carney (2008-2013), který netradičně přestoupil v rámci Commonwealth do vedení Bank of England.

Swiss National Bank / SNB (guvernér Thomas Jordan)

Švýcarská národní banka neboli Swiss National Bank (SNB) je centrální bankou Švýcarska se sídly v Bernu a Zurichu. Primární funkcí banky je dle zákona je zajištění spolehlivé měnové politiky, která bude sloužit švýcarské ekonomice a švýcarskému lidu.

Swiss National Bank je ze 45 % vlastněna švýcarskými kantony, z 15 % bankami těchto kantonů  a 40 % akcií je privátně vlastněno.

SNB si investoři pamatují kvůli událostem z 15.1.2015, kdy banka změnila svou měnovou politiku navázání na euro, což vedlo k silnému pohybu švýcarského franku a mnoha diskutabilním zásahů na měnových trzích, které následovaly.

Guvernérem SNB je od roku 2012 Thomas Jordan.

Reserve Bank of Australia / RBA (guvernér Philip Lowe)

Monetární politiku Austrálie řídí již od roku 1960 Reserve Bank of Australia (RBA) se sídlem v Sydney. RBA má jako cíle udržování stability australského dolaru, zajištění plné zaměstnanosti a ekonomické prosperity australského lidu. Hlavním nástrojem je pro ni řízení úrokové sazby.

Aktuálním guvernérem RBA je Philip Lowe od roku 2016.

Deutsche Bundesbank / Buba (guvernér Jens Weidmann)

Nejsilnější národní bankou v eurozóně je Deutsche Bundesbank neboli Německá spolková banka označovaná jako Buba (Bundesbank). V druhé polovině 20. století stála za vytvořením a udržováním silné německé marky, která byla nahrazena eurem a tím i síla Bundesbanky poklesla. Dnes je jejím primárním cílem udržování cenové stability v Německu. Bundesbank se dnes skládá z 9 regionálních bank.

Aktuálním guvernérem Buba je od roku 2011 Jens Weidmann. Před ním vedl banku Axel A. Weber (2004-2011).