Fundamentální analýza akcií: Praktický průvodce

Vedle technické a psychologické analýzy je fundamentální analýza další metodou, pomocí které se může investor rozhodnout, zda nakoupit nebo prodat konkrétní akciový titul. Jedná se o jeden ze základních přístupů, které se používají pro ocenění akcií.

Základem fundamentální analýzy je v první řadě stanovení vnitřní hodnoty akcie. K tomu se využívají různé modely, které si v tomto článku představíme, jak teoreticky, tak prakticky.

Fundamentální analýza je považována za nejkomplexnější přístup k určení budoucích kurzových pohybů a nezahrnuje pouze stanovení vnitřní hodnoty podniku. Nezabývá se pouze firemními fundamenty, ale také zohledňuje globální i odvětvové faktory.

Tuto tematiku ale necháváme stranou. Zde se zaměříme pouze na to, jak stanovit vnitřní hodnotu. Na závěr si touto optikou zanalyzujeme jednu konkrétní společnost.

Fundamentální analýza akcií: Praktický průvodce

1. Co je vnitřní hodnota akcie?

Základní funkcí fundamentální analýzy je nalezení vnitřní hodnoty akcie. Tato analýza nám tak sděluje, zda je akcie podhodnocená, nadhodnocená nebo správně oceněná. Vnitřní hodnotu lze definovat jako imaginární hodnotu akcie, která je nezávislá na tržním kurzu cenného papíru. Tato hodnota tak reflektuje všechny významné firemní charakteristiky a zároveň výnosové příležitosti a perspektivy firmy do budoucnosti.

Je zapotřebí také zmínit, že výše vnitřní hodnoty akcie je ovlivněna nejrůznějšími firemními a dalšími charakteristikami, které se v čase mění, proto je zapotřebí především ve střednědobém a dlouhodobém investičním horizontu počítat se změnou vnitřní hodnoty akcie. V krátkodobém období lze vnitřní hodnotu akcie považovat za konstantní.

Fluktuace kurzu kolem vnitřní hodnoty akcie je dána nejen technickými a psychologickými faktory, ale i stupněm efektivnosti trhu. Na trhu s nižší efektivností je rozsah mezi oběma veličinami širší, jelikož pohyb kurzu akcie na novou informaci je pomalejší.

Při porovnání vnitřní hodnoty akcie a tržní ceny daného titulu můžou nastat tři varianty:

1. Vnitřní hodnota akcie je vyšší než tržní hodnota akcie, což nám říká, že je akcie podhodnocená.

2. Vnitřní hodnota akcie může být stejná jako tržní cena, což značí, že je akcie správně oceněná.

3. Pokud je vnitřní hodnota nižší než tržní hodnota, tak je daný cenný papír nadhodnocený.

Lze konstatovat, že vnitřní hodnota akcie představuje její “správnou cenu“ za kterou by se v daném okamžiku měla z fundamentálního hlediska na trhu obchodovat. Je zapotřebí zmínit, že určení vnitřní hodnoty akcie je z velké části subjektivní proces a vypočítaná hodnota nemusí být objektivní či přesná. Nesmíme také zapomenout, že vnitřní hodnota je proměnlivá a dochází k její změně v čase.

2. Modely pro stanovení vnitřní hodnoty akcie

Výpočet vnitřní hodnoty akcie (podniku) lze provádět pomocí mnoha výpočetních modelů, které mají různou přesnost v závislosti na zadaných datech. Některé modely totiž operují s očekávanými hodnotami, proto jejich vypovídající hodnota může být diskutabilní. Za nejpřesnější a nejkomplexnější modely lze považovat modely respektující časovou hodnotu peněz (dividendové diskontní modely, ziskové modely a modely operující s cash flow).

Nyní se v tomto vzdělávacím článku zaměříme na nejpoužívanější modely, které se používají při stanovení vnitřní hodnoty podniku.

2.1 Dividendové diskontní modely (DDM)

V současnosti se jedná asi o jeden z nejpouživatelnějších modelů pro stanovení vnitřní hodnoty akcie. Tyto modely vycházejí z předpokladu, že vnitřní hodnota akcie je dána současnou hodnotou veškerých budoucích příjmů z této akcie. Modely jsou založeny na míře vyplacených dividend akcionářům a prodejní ceně dané akcie.

LYNX TIP: Sledujte důležité dividendové termíny

DDM modely se nedají použít u společností, které hospodaří s vysokými zisky, avšak nevyplácejí žádnou dividendu. U společností, které mají vysoké zisky, ale vyplácejí malé dividendy, má zas model tendenci podhodnocovat jejich akcie. Diskontní modely nejlépe fungují u společností, které vyplácí stabilní a předvídatelné dividendy (Coca-Cola, Johnson & Johnson, McDonald´s).

S diskontními modely je také spojena diskontní míra, kterou lze definovat jako procentní sazbu, kterou se přepočítávají budoucí výnosy v jednotlivých obdobích na současnou hodnotu.

DDM modely se člení na modely s nulovým růstem, jednostupňové, dvoustupňové, třístupňové a vícestupňové modely.

2.1.1 Dividendový diskontní model s nulovým růstem

Tento model předpokládá nekonečně dlouhou držbu akcie a fixní výplaty dividend. V praxi se však tento model využívá sporadicky, např. u časově neohraničených prioritních akcií se zaručenými fixními dividendami.

Obecný zápis modelu pro kalkulaci vnitřní hodnoty:


2.1.2. Jednostupňové dividendové diskontní modely s konstantním růstem (poklesem)

Jedná se o modely operující s konstantní mírou růstu (poklesu) očekávaných dividend po celou dobu držby akcie. Dalším předpokladem tohoto modelu je konstantní požadovaná míra výnosu, konstantní dividendový výplatní poměr a konstantní rentabilita vlastního kapitálu společnosti dané akcie. Tyto modely jsou v praxi značně využívány a existuje řada modifikací těchto modelů (např. Gordonův model).

Obecný zápis modelu v případě jednoroční držby akcie

Obecný zápis modelu v případě jednoroční držby akcie

Obecný zápis modelu s nekonečnou dobou držby


2.1.3. Dvoustupňové dividendové diskontní modely

Vícestupňové dividendové diskontní modely využívají několik různých konstantních mír dividend, přičemž počet stupňů v jejich označení vychází z počtu období, ve kterých jsou tyto míry dividend použity. Jedná se sice o složitější modely, které ale lépe reagují na vývoj hospodaření podniku v rámci jeho životního cyklu. Hospodaření podniku se totiž v různých stádiích může značně lišit.

Dvoustupňové modely vycházejí z předpokladu, že očekávaná míra růstu dividend bude v počáteční fázi nad (resp. pod) průměrnou dlouhodobou mírou, přičemž na konci této fázi se sníží (resp. zvýší) a dále se již nebudou měnit.

Existuje celá řada modifikací těchto modelů, ale v praxi bývá nejvíce používaný tzv. H-model, který na počátku sledovaného období počítá s existencí tzv. specifických růstových faktorů společnosti (patenty, nové technologie). Tyto faktory se na začátku projevují vyšší mírou vyplacených dividend. Míra vyplácených dividend se ale časem postupně lineárně snižuje, jelikož dochází k postupnému vyčerpání faktorů a výnosnost společnosti postupně klesne k běžné úrovni v odvětví, ve kterém podniká. V druhé nekonečně dlouhé fázi tak dojde k stabilní míře růstu dividend.

Obecný zápis H-modelu:

2.1.4. Třístupňové lineární dividendové diskontní modely

Jedná se o nejstarší dividendový diskontní model, který vytvořil v roce 1965 Nicholas Molodovsky. Předpokladem tohoto modelu je pozvolný pokles míry růstu dividend (dividenda firmy v průběhu životního cyklu není stabilní) a nekonečně dlouhá držba akcie. Model proto počítá s třemi fázemi „života“ akciové společnosti: růstovou, přechodnou a finální.

Růstová fáze – nadprůměrná míra růstu dividend

Přechodná fáze – dividenda se postupně lineárně snižuje až k normální míře růstu dividend v odvětví

Finální fáze – průměrná míra růstu dividend v odvětví. Délka této fáze je pokládána za nekonečnou.

2.2. Ziskové modely

Jak z názvu vyplývá, ziskové modely pracují s veličinou čistého zisku, což mnoho investorů předpokládá za více vypovídající hodnotu, než je dividenda. Stejně jako dividendové diskontní modely, také ziskové modely akceptují časovou hodnotu peněz. Soustřeďují se na kratší časový horizont, který by neměl překročit 3 roky a vycházejí z poměrového ukazatele P/E.

2.2.1. Ukazatel P/E (price-earnings ratio)

Jedná se o široce používaný valuační ukazatel kvůli jeho snadné dostupnosti a jednoduchosti. Tento ukazatel vyjadřuje poměr mezi tržní cenou akcie a čistým ziskem společnosti připadající na jednu akcii. Jinými slovy nám tento ukazatel říká, jaký násobek čistého zisku na akcii je investor ochotný zaplatit za jednu akcii. Také ho lze interpretovat jako návratnost investice v letech.

Dlouhodobý průměr P/E u indexu S&P 500 se pohybuje u hodnoty 15, tím pádem se v odborné literatuře doporučuje nakupovat akcie s poměrem P/E menším než 15. Relativně vysoká hodnota P/E značí, že daná akcie může být předražená. Nízká hodnota nám může indikovat, že je akcie relativně levná.

Tento ukazatel je populární mezi investory a analytiky především proto, že má tendenci se vracet ke svému průměru, a tudíž je jeho vypovídací hodnota poměrně vysoká. Ukazatel však má i své nedostatky, mezi které lze zahrnout:

  • Ukazatel nelze použít, pokud akciová společnost vykáže ztrátu
  • Podle použité účetní metody lze ukazatel zkreslovat
  • V ukazateli jsou zahrnuty firemní, odvětvové a makroekonomické faktory, které mohou být v jednotlivých zemích různé

Výpočet vnitřní hodnoty akcie pomocí ukazatele P/E:


2.3. Cash flow modely

Nevýhodou diskontních a ziskových modelů bývá fakt, že pracují jen se ziskem, který je vyplacený akcionářům. Část zisku, která zůstává ve společnosti nebývá u těchto modelů zohledněná, a proto vznikly Cash Flow modely využívající hotovostní toky. Nejznámějším modelem je FCFE (Free Cash Flow to the Equity), který představuje volné Cash Flow pro akcionáře. Hodnotu FCFE lze zjistit následujícím způsobem:

FCFE = čistý provozní zisk + odpisy – investiční výdaje – změna pracovního kapitálu – splátky dluhů + nové emise dluhových nástrojů

2.4. Bilanční modely

Bilanční modely vycházejí z údajů z rozvahy (bilance) akciové společnosti. Různými způsoby se snaží ocenit jednotlivé složky aktiv a pasiv. Vycházejí z pěti veličin, které mají odlišný vliv na ocenění vnitřní hodnoty společnosti:

Nominální hodnota akcie nemá sice pro stanovení vnitřní hodnoty akcie žádný ekonomický význam, ale její význam je právní. Pomocí této hodnoty lze totiž určit podíl jednotlivých vlastníků na základním kapitálu společnosti, z něhož lze odvodit další práva spojená s vlastnictvím těchto akcií. Protože lze tyto práva peněžně ohodnotit, tak do velikosti vnitřní hodnoty akcie budou promítnuty.

Účetní hodnota společnosti představuje rozdíl mezi celkovými aktivy a cizími zdroji společnosti. Po vydělení této hodnoty počtem akcií získáme hodnotu P/B (Price to Book) ratio. Pokud je hodnota tohoto ukazatele větší než 1, tak je tržní cena akcie vyšší než účetní hodnota vlastního jmění připadající na jednu akcii. Z toho lze vyvodit, že akcie s nízkým P/B jsou považovány za poměrně bezpečnou investici, jelikož tržní cena akcie by neměla klesnout pod její účetní hodnotu. Pokud je P/B větší než 3, tak je obecně akcie považována za nadhodnocenou.

Likvidační hodnotu společnosti lze definovat jako množství peněžních prostředků, které by získali investoři, pokud by firma ukončila svoji činnost a rozhodla se prodat veškerá svá aktiva a vyrovnat všechny svoje dluhy. Jedná se o rozdíl, mezi aktivy společnosti oceněné aktuálními tržními cenami a závazky, zvýšeními o potenciální likvidační náklady. Tento rozdíl je pak vydělen celkovým počtem emitovaných akcií.  Výsledek je obecně považován za dolní hranici ceny akcie.

3. Nejvýznamnější poměrové ukazatelé

Poměrové ukazatelé lze získat podělením dat získaných z finančních výkazů společnosti. Poměrových ukazatelů je cela řada, proto se v tomto článku budeme věnovat těm nejznámějším.

P/S (price to sales ratio) vyjadřuje poměr tržní ceny akcie k ročním tržbám společnosti. V podstatě nám tento ukazatel vyjadřuje, kolik je investor ochoten zaplatit za 1 USD (nebo jiné měnové jednotky) tržeb společnosti. Výhodou tohoto ukazatele je, že není na rozdíl od P/E ovlivněn různou výší daní, které jsou v každé zemi na různých úrovních. P/S je vhodný použít u mladých společností, které ještě nemají zisky, tudíž u nich nelze použít P/E.

ROA (rentabilita celkových aktiv) je považována za klíčový ukazatel úspěšnosti podnikatelské činnosti firem. Jedná se o poměr zisku před úroky a daněmi ku průměrné hodnotě celkových aktiv.

ROS (return on sales) nám vyjadřuje ziskovou marži neboli kolik peněžních jednotek čistého zisku připadá na jednu jednotku tržeb.

ROE (return on equity) je ukazatelem rentability vlastního kapitálu, který nám vyjadřuje kolik peněžních jednotek čistého zisku připadá na jednu jednotku investovaného kapitálu. Hodnota ukazatele by neměla být nižší než úroveň bezrizikové úrokové míry existující na příslušném finančním trhu a také ROA.

EAT – zisk po zdanění

EBT – výsledek hospodaření před zdaněním

EBIT – zisk před zdaněním a úroky

EPS – čistý zisk na akcii

Zadluženost společnosti (debt to equity ratio) nám vyjadřuje zadlužení, s jakým společnost hospodaří vůči vlastnímu kapitálu. Tento ukazatel poukazuje na finanční zdraví společnosti.

Výplatní poměr (payout ratio) určuje kolik zisku připadne na dividendu. Jedná se o poměr vyplacených dividend vůči celkovému čistému zisku. Pokud je procento příliš vysoké, tak může jít o varovný signál, že společnost nemá do čeho investovat (inovace, akvizice atd.).

LYNX TIP: Podívejte se na LYNX Webinář na téma jak analyzovat trhy jako profesionální trader v podání Jana Kašky

4. Fundamentální analýza společnosti Facebook – praktický příklad

Hlavní příjmy společnosti Facebook pocházejí z reklam. Firma se snaží rozšířit do rozvojových zemí, což je pozitivním krokem, jelikož tím získá nové zákazníky a více příjmů z reklam. Firma hodlá do budoucnosti značně investovat do transparentnosti reklam a bezpečnosti, což nejspíše bude ukrojovat ze ziskovosti firmy.

Navíc, několik zemí uvažuje o přísnější regulaci sociálních sítí. Naposledy například Vietnam obvinil Facebook, že neodstraňuje hanlivý obsah a zvažuje stažení peněz, které zaplatil za reklamu. Velmi známa je také aféra ohledně slabé ochraně osobních údajů, kvůli které se podařilo britské poradenské firmě Cambridge Analytica získat informace o desítkách milionů uživatelů.

Další zisky firmy pocházejí z vytváření aplikací, kde firma poskytuje vývojářům řadu bezplatných nástrojů. Účtuje si pak přibližně 30% poplatek z prodeje digitálního a virtuálního „zboží“ vytvořeného právě těmito vývojáři.

Výkaz zisků a ztrát

Zdroj: morningstar.com

Tržby firmy v roce 2017 činily 40,653 mld. USD a reklama se podílela na těchto tržbách z 98,3 %. Firma má navíc silnou bilanci a vytváří dostatek volného cash flow, což z ní činí atraktivní akcii pro investory.

Zdroj: morningstar.com

Společnost měla ve třetím čtvrtletí 2018 volné finanční prostředky ve výši 41,206 mld. USD a volný peněžní tok činil téměř 4,2 mld. USD. Lze očekávat, že schopnost společnosti vytvářet „silné“ cash flow povede v budoucnosti k dalším investicím do vývoje produktů a akvizic. Jak jsme ale již dříve zmínili, společnost bude muset investovat také do transparentnosti reklam a zabezpečení, což může ukrojit z kapitálu určený pro další rozvoj.

Poměrové ukazatele

Zdroj: finviz.com

P/E Facebooku je na hodnotě 19,41, což není příliš vysoko od historického průměrů amerických akcií (15), a akcie podle tohoto ukazatele není nadhodnocená.

Ukazatel P/B se nachází na hodnotě 5,16, což by mohlo značit, že je akcie drahá, ale u technologických firem se tento ukazatel historicky drží na vyšších hodnotách než zbytek trhu. Například P/B Microsoftu je na úrovni 9,18.

Ukazatel P/S také nenaznačuje nějakou velkou nadhodnocenost akcie. V porovnání s konkurenční sítí Twitter, kde se P/S nachází na úrovni 8,79, je dokonce o něco nižší.

Ukazatelé rentability ROA, ROE a ROI jsou na poměrně vysokých hodnotách, což značí, že společnost je schopná generovat slušné zisky ze svých zdrojů a celkově poukazují, že je společnost schopná efektivně podnikat.

Je také zapotřebí zmínit, že společnost není zadlužená (debt to equity ratio), takže svoje volné prostředky může využít k investicím, což je pro budoucí vývoj akcií pozitivním signálem.

Zisk na akci (EPS) 7,41 poukazuje na vysokou atraktivitu akcie a tato hodnota je u amerických blue chips akcií jedna z nejvyšších.

Earnings za poslední čtyři čtvrtletí

Zdroj: nasdaq.com

Facebooku se také daří poměrně úspěšně (až na jednu výjimku) překonávat tržní konsensus, což pozitivně ovlivňuje cenu jeho akcií.

Vyhodnocení fundamentální analýzy

Z hlediska odhadu vnitřní hodnoty, nákup akcií Facebooku dává z dlouhodobého hlediska smysl, i když někteří analytici očekávají do budoucna pokles tržeb i zisků. Firma má však dostatek volného kapitálu k investování do nových projektů, které mohou generovat dostatečné příjmy k pokrytí zvyšujících se nákladů. Volné finanční prostředky může také firma využít k dalšímu odkupu akcií. Není také vyloučené, že se firma rozhodne začít vyplácet dividendu, i když zatím nic takového neoznámila.

Rozumný investor by však neměl zapomenout na základní investiční pravidlo, které praví, že nesmí dávat všechna vajíčka do jednoho košíčku. Proto je zapotřebí nespoléhat se jen na jednu akcii a vytvořit si portfolio, které bude diverzifikované nejen skrze různé akcie, ale také skrze různé třídy aktiv.

Zároveň je potřeba pamatovat na to, že jsme se zde zaměřili pouze na odhad vnitřní hodnoty akcie, což je subkategorie fundamentální analýzy. Nehodnotili jsme globální ani odvětvové faktory a další možné vlivy.

Asen Jovkov

Asen Jovkov

Account manager

Od roku 2013 se aktivně věnuje kapitálovým trhům. Absolvoval magisterský obor Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zaměřuje se především na makroekonomii a monetární politiku. Nejčastěji obchoduje Forex a akcie. Při svém obchodování se opírá zejména o fundamentální analýzu a správné načasování obchodních vstupů a výstupů hledá pomocí technické analýzy.

Kontaktovat jej můžete e-mailem na a.jovkov@lynxbroker.cz

Začněte využívat mnoha výhod LYNX

LYNX má mnoho výhod pro každého – přesvědčte se o tom v informačním balíčku.

Information package image
Informační balíček je zasílán zdarma a obsahuje:
  • Brožuru s podrobnými informacemi
  • Formulář k otevření účtu
  • Přehled tarifů
  • Navíc zdarma investiční e-book 11 super strategií největších investičních guru
Contact icon Zavolejte nám zdarma
800 877 877
Contact icon Napište nám na
info@lynxbroker.cz
Contact icon Spojte se s námi na
CHAT
Contact icon Pište nám na WhatsApp
735 00 08 05