Peter Lynch

Peter Lynch se zapsal do investorské síně slávy tím, že dokázal během 13 let znásobit kapitál fondu Fidelity Magellan z $ 20 milionů na $ 14 miliard. Tento fenomenální úspěch Lynchovi pomohl k tomu, že již ve 46 letech odešel do důchodu. O svém úspěšném investování také napsal několik knih. Mezi jeho nejznámější díla se řadí „One Up on Wall Street“ a „Beating the Street“.

Představíme si hlavní zásady a investiční kritéria Petera Lynche. Nejprve se ale podívejme na některé zajímavé okamžiky ze života tohoto investora, kterému ostatní přezdívají Legenda.

Ze života Petera Lynche

Peter Lynch se narodil narodil 19. ledna 1944 v Newtonu v Massachusetts. Když mu bylo 10, jeho otec zemřel a mladý Peter se musel nechat zaměstnat. Začal pracovat jako caddy na golfovém hřišti, kde hráčům nosil jejich golfové náčiní.

A právě golfové hřiště poblíž Bostonu bylo místem, které určilo Lynchovy budoucí životní kroky. Během své práce se totiž potkával s mnoha úspěšnými obchodníky a investory. Mezi nimi byl i prezident investičního fondu Fidelity George Sullivan, který si všiml Lynchova zájmu o investování a jeho nadání.

Peter Lynch své první obchodní úspěchy zaznamenal již v druhém ročníku Boston College, kdy nakoupil 100 akcií společnosti Flying Tiger Airlines za $ 8, aby cena následně vzrostla až na $ 80.  Tento zisk mladý Peter použil na zaplacení svých studií.

Po dokončení studií se právě díky získaným kontaktům z golfového hřiště nechal zaměstnat u Fidelity Investments. Od roku 1977 se ujal vedení Fidelity Magellan fondu, kde dosáhl svých světoznámých investičních úspěchů.

Peter Lynch a jeho růst za rozumnou cenu

Jak už bylo řečeno, Fidelity Magellan fond proměnil od roku 1977 do roku 1990 $ 20 milionů na $ 14 miliard. Nutno podotknout, že se nejedná jen o čistý investiční zisk. Čím více se dařilo, tím více investorů Fidelity Magellan fond přitahoval.

„Skutečným klíčem k vydělávání peněz na akciových trzích, je nevyděsit se z nich.“

 

Pokud byste do fondu Petera Lynche v roce 1977 vložili $ 10.000, v roce 1990 by vaše investice již představovala $ 280.000. Průměrný meziroční nárůst odpovídal 29,2 %, zatímco index S&P 500 zaznamenal průměrný roční nárůst jen 15,8 %. Úspěšnost investiční strategie Petera Lynche je tedy více než patrná.

Peter Lynch – investiční filozofie

O jeho investiční filozofii se nejlépe dozvíme z jeho knih „One Up on Wall Street“ a „Beating the Street“. Peter Lynch zastává podobný názor jako Warren Buffett nebo Benjamin Graham, tedy že trh není krátkodobě racionální.

Cena se může krátkodobě pohybovat nad i pod skutečnou hodnotou společnosti, aniž by pro to existoval vysvětlitelný důvod. Soustředí se proto na dlouhodobější investice a náhlé a rychlé cenové výkyvy ignoruje.

O to více ale Peter Lynch klade důraz na disciplinovanost a důsledné provádění jeho investiční strategie. Pokud akcie společnosti splňují sledované parametry, je důležité nepanikařit a přečkat případná nepříznivá období, kdy se cena krátkodobě pohybuje do strany nebo dokonce klesá.

„Pokud investujete do akcií a do dvou let očekáváte tučný zisk, je to jako kdybyste sázeli na černou nebo červenou barvu v kasinu. Nelze odhadnout, co trh udělá za jeden nebo dva roky.“

 

A jaké společnosti si Peter Lynch do svého portfolia Fidelity Magellan rád vybíral? Je třeba dodat, že jako zodpovědný investor se samozřejmě zajímal o mnoho kritérií, která společnost musí splňovat. Navíc je nutné dané firmy aktivně vyhledávat a dlouhodobě sledovat. Pojďme se nyní podívat na to, které vlastnosti společnost musí mít, aby si vůbec zasloužila jeho pozornost.

Peter Lynch – výběr ideální společnosti pro investici

  • Společnost musí být srozumitelná a daný produkt musí být jednoduchý a zajímavý. Příkladem může být spodní prádlo Hanes. Tuto značku si oblíbila zejména Lynchova žena Carolyn. Petera prádlo jeho ženy zaujalo natolik, že se o společnost začal zajímat a po důkladné analýze se stal jejím významným investorem.
  • Jedním ze stěžejních kritérií, které Peter Lynch používá je poměr PEG. PEG je počítán jako poměr ukazatele P/E (cena/zisk) a očekávaného růstu zisku. Čím nižší je PEG, tím lépe. Pokud PEG společnosti bylo menší než 0,5 začal se o ní Lynch zajímat. PEG je také silným výběrovým nástrojem strategie GARP („growth at reasonable price“). GARP neznamená nic jiného než růst za rozumnou cenu. Čím nižší je poměr PEG, tím levnější je akcie z hlediska růstu výnosů. Uveďme si příklad akcií amerického supermarketu Walmart, kdy P/E této společnosti jen málokdy kleslo pod 20. Cena akcií byla tedy relativně vysoká. Opravdu ale jen relativně, protože očekávaný růst zisku se pohyboval mezi 25–30 %. V důsledku toho byl poměr PEG tedy menší než 1, což už je z hlediska GARP celkem atraktivní příležitost k investici.
  • Peter Lynch si také rád vybíral společnosti s nenápadnými všedními názvy. Dle jeho teorie společnosti s nenápadným názvem nepoutají tolik pozornosti. Pokud se však naskytne zajímavá nikým nepozorovaná investiční příležitost, nabízí se zde často prostor k výhodné investici.
  • Stejně jako Warren Buffett ani Peter Lynch se příliš nezajímal o akcie technologických firem. Naopak se soustředil spíše na společnosti s obyčejnými produkty, které nepotřebovaly rozsáhlý technologický výzkum a investice. Čím méně byla daná firma známá, tím více byla případná investice atraktivnější.
  • Na rozdíl od mnoha dalších investorů Peter Lynch miloval špatné zprávy a negativní fámy, které o společnostech kolovaly. Zatímco ostatní takové společnosti vnímali jako rizikové, Peter v nich viděl příležitost. Nechal se dokonce slyšet, že rád investuje do společností, které prý produkují toxický odpad nebo jsou v rukou mafie. Ideálně kombinace obojího.
  • Zajímavé investiční příležitosti a nákupy „se slevou“ hledal také v odvětvích, jejichž obor činnosti není u veřejnosti příliš populární, například pohřební ústavy a podobně. Ideální jsou také společnosti, jejichž akcie v dané době stagnují, protože na tyto společnosti není upřena pozornost trhu.
  • Přestože se Peter Lynch vyhýbal technologickým firmám, zajímal se o společnosti ve specifickém oboru, případně se specifickým a ojedinělým produktem, protože taková společnost má zpravidla jen malou konkurenci.
  • Zajímal se o produkty každodenní potřeby jako drogerie a cigarety.

Pokud některá společnost splňovala výše zmíněné podmínky, začal se o ní Peter Lynch zajímat a nadále ji analyzoval, aby zjistil, zda ji zahrne do svého portfolia. Společnosti si Peter rozděloval na základě několika hledisek do 6 kategorií, které pak nadále specifickými postupy zkoumal.

6 kategorií společností dle Petera Lynche

V rámci své analýzy si autor knihy „Beating the Street“ vytvořil pro zkoumané společnosti 6 různých kategorií. Pro různé kategorie pak používal trochu odlišné analytické postupy, aby zjistil, zda je společnost vhodná na investování.

  • Silně rostoucí společnosti – akcie těchto firem zažívají silný nárůst a příjmy dlouhodobě rostou nejméně o 20 %. Zpravidla se jedná o menší společnosti v rychle rostoucích odvětvích.
  • „Stalwarts“ společnosti – stabilní velké zaběhnuté společnosti, které jsou ale schopny i nadále přinášet dlouhodobý růst zisků mezi 10-19 %.
  • Pomalu rostoucí společnosti – společnosti s výnosem na akcii (EPS) menším než 10 %. Často se jedná o velké společnosti, které patřily do kategorie silně rostoucích společností, ale jejich potenciál se z různých důvodů vyčerpal. Přestože jsou tyto společnosti pro Lynche méně zajímavé, upozorňuje, že často vyplácí zajímavá dividenda.
  • „Turnaround“ společnosti – společnosti, které mají velké problémy a často stojí téměř před bankrotem. Ve své knize „One Up on Wall Street“ popisuje, že přesto některé z těchto podniků mají šanci se uzdravit. Takové problémové období může být tedy i příležitostí pro nákup akcií.
  • Cyklické společnosti – podniky v odvětvích, které jsou vázané na ekonomické cykly. Těmto společnostem se zpravidla daří v období ekonomického růstu a naopak stagnují, když ekonomika začne zadrhávat. Do této kategorie patří například firmy v automobilovém nebo leteckém průmyslu.
  • „Asset plays“ společnosti – takové společnosti, jejichž hodnota může být mnohem vyšší, než se obecně předpokládá. Může se jednat například o lukrativní pozemky, které jsou však v rozvahách uváděny za původní, mnohonásobně nižší pořizovací cenu. Pro analýzu těchto společností se často hodí znalost lokálních poměrů, podmínek a historie dané společnosti. Cílem je nalézt něco, co ostatní přehlédli.

Peter Lynch – obecná kritéria pro všechny typy společností

Tato pravidla Lynch uplatňuje na všechny výše zmíněné kategorie.

  • nízký poměr PEG – čím nižší tím lepší. Tento poměr musí být menší než 1, ale Lynch pro své portfolio vyžadoval poměr PEG menší než 0,5. Obecně platí – čím méně, tím lépe, protože to ukazuje, že investoři musí zaplatit jen málo za pěkný růst zisku. U „stalwarts“ společností je ve výpočtu PEG zohledněn i dividendový výnos. Čísla použitá ve výpočtech jsou váženým průměrem z posledních 3, 4, nebo 5 let.
  • změna v poměru zásoby/tržby – menší než 5 % ročně. Pokud toto číslo roste, znamená to, že odhad prodejů byl příliš optimistický a společnost vyrábí více, než prodává. To není dobré znamení.
  • poměr dluh/vlastní kapitál – menší než 0,8. Lépe je, je-li pod 0,5 (výjimkou jsou zde finanční instituce a veřejné služby, kde se počítá s větší zadlužeností)
  • finanční instituce – kapitál tvoří více než 5 % z celkových aktiv. Ideální je, pokud kapitál tvoří více než 13,5 % aktiv a návratnost aktiv je vyšší než 1 %.

Peter Lynch – specifická kritéria pro různé typy společností

Jak už bylo řečeno, na různé kategorie společností při své analýze Peter uplatňoval rozdílná pravidla.

  • U silně rostoucích společností s obratem nad $ 1 miliardu nemůže být poměr cena/zisk přes 40 a zisk nemůže růst rychleji než 50 % ročně. Takový růst je dle Lynche dlouhodobě neudržitelný a často poukazuje na krátkodobý zvýšený zájem o společnost, často zapříčiněný přílišnou medializací.
  • „Stalwarts“ společnosti by měly mít obrat nejméně $ 1,9 miliardy a růst EPS mezi 10-20 % a to bez jakékoliv ztráty za posledních 12 měsíců.
  • Pomalu rostoucí společnosti by měly mít obrat ve výši nejméně $ 1 miliardy a dividendový výnos převyšující průměr indexu S&P 500 a zároveň vyšší než 3 %.

Peter Lynch a jeho bonusová kritéria

Výše zmíněná kritéria jsou pro tvorbu portfolia Petera Lynche klíčová. Nicméně existují i bonusová kritéria, která nemusí být vždy naplněna, ale o to lépe, pokud tomu tak je.

  • Volný peněžní tok na akcii ve výši více než 35 % hodnoty akcie. I průměrná společnost se v důsledku velkého cash flow může stát zajímavou investiční příležitostí.
  • Čistá hotovost((součet hotovosti + prodejných cenných papírů)- dlouhodobý dluh) by měla tvořit minimálně 30 %, ideálně však 40 % na akcii.

Peter Lynch a úspěšnost jeho portfolia na současném trhu

Obstojí investiční metoda Petera Lynche i dnes? Tento bývalý manažer fondu Fidelity Magellan je již více než 20 let v důchodu. Navíc společnost Fidelity Investments se rozrostla o mnoho dalších investičních fondů, u kterých portfolio není vždy sestavováno jen na základě Peterových kritérií. Odpovědět na tuto otázku tedy není tak jednoduché.

Přesto lze říct, že na základě vybraných 20 akcií, které splňují výběrová kritéria Petera Lynche, dosáhlo toto sledované portfolio za posledních 10 let průměrného ročního výnosu 13,2 %. Index S&P 500 dosáhl za stejné období jen průměrného ročního výnosu 4 %. Je tedy jasné, že investiční metoda Petera Lynche je i dnes více než aktuální.

Peter Lynch – citáty

Quote mark