Inflace v roce 2024: Co je inflace a jak ochránit své investice?

Co je inflace a jaké existují její druhy? Poznejte, co je spotřební koš a index spotřebitelských cen a proč jsou pro výpočet inflace důležité.

Zjistěte aktuální prognózu inflace v ČR pro rok 2024. Odhalte způsoby, jak se investoři mohou zajistit proti inflaci. Pokud hledáte brokera pro obchodování, klikněte zde.

Co je inflace?

Inflace je běžně chápána jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen. V ČR inflaci měří Český statistický úřad (ČSÚ). Na stránkách ČSÚ pak můžete nalézt podrobnosti o měření inflace a vývoji inflace v ČR.

Inflace je jedním ze základních ukazatelů v (téměř) každé ekonomice. Inflace se rozhodně netýká jenom obchodníků, investorů nebo ekonomů, ale právě „obyčejných“ spotřebitelů, kteří ji mohou i zcela nevědomě utvářet a měnit.

V tržním hospodářství se ceny zboží a služeb často mění. Některé ceny rostou, jiné klesají. Inflace nastává, pokud dochází k plošnému zvýšení cen zboží a služeb, nejen jednotlivých položek. To znamená, že dnes si například za 100 Kč koupíte méně než včera. Inflace v průběhu času snižuje hodnotu měny.

Opakem inflace je deflace. Jde o situaci, kdy většina cen v dané ekonomice klesá.

Jak na výpočet inflace?

Inflace vyjadřuje obvykle přírůstek na ceně na určité skupině zboží za určité období (vyjádřený v procentech).

Statistické vyjádření inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Ty poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (cca 450) ve dvou srovnávaných obdobích. Váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností.

Co je index spotřebitelských cen (CPI)?

Index spotřebitelských cenmonitoruje pohyb cen určité skupiny zboží. Tato skupina zboží se obvykle nazývá spotřební koš. Index spotřebitelských cen (CPI) je měřítkem průměrné změny cen, které platí spotřebitelé za spotřební koš zboží a služeb.

Co je spotřební koš a proč je důležitý?

Spotřební koš představuje soubor vybraných výrobků a služeb, které reprezentují rozsah a strukturu výdajů domácností. Zpravidla je složen z nejrůznějších druhů zboží a služeb. Jde například o potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák, obuv, oděvy, bydlení, energie, paliva, zařízení domácnosti, léky, zdravotnické pomůcky, dopravní prostředky atd. Z oblasti služeb se pak do spotřebního koše řadí například zdravotnická péče, ubytování, stravování, doprava, vzdělávání, opravárenské služby, finanční služby atd. Čistě pro zajímavost – tento index se propočítává na základě tzv. Laspeyerova indexu.

Ve spojitosti se spotřebním košem a jeho složením často zaznívá kritika z řad některých ekonomů. Poukazují na to, že jen malá změna ve spotřebním koši může přinést velmi odlišné výsledky. Stejně tak Laspeyerův index má tendenci výsledný růst cen systematicky nadhodnocovat a tím pádem nemusí zcela odpovídat skutečnosti.

Kde najít aktuální složení spotřebního koše pro ČR?

Pro aktuální složení spotřebního koše pro Českou republiku doporučujeme sledovat stránky ČSÚ. Naleznete zde aktuální i historické složení spotřebního koše až do roku 2012. Přehled jednotlivých výrobků a služeb je navíc doplněn i o jejich zastoupení ve spotřebním koši. Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2023 pak naleznete zde.

Co je deflace?

Deflace je stav, kdy ceny spotřebního zboží a aktiv v průběhu času klesají a kupní síla se zvyšuje. V podstatě si zítra můžete koupit více zboží nebo služeb za stejné množství peněz, které máte dnes. Jedná se o zrcadlový obraz inflace, což je postupné zvyšování cen v celé ekonomice.

Je deflace špatná?

Ačkoli se deflace může zdát jako dobrá věc, může signalizovat blížící se recesi a těžké ekonomické časy. Když lidé cítí, že ceny směřují dolů, odkládají nákupy v naději, že si později budou moci koupit věci za nižší cenu. Nižší výdaje však vedou ke snížení příjmů výrobců, což může vést k nezaměstnanosti a vyšším úrokovým sazbám.

Co je stagflace?

Stagflace je kombinací stagnujícího hospodářského růstu, vysoké nezaměstnanosti a vysoké inflace. Stagflace nastává, když v období stagnujícího hospodářského růstu a vysoké nezaměstnanosti dochází k vysoké inflaci. Stagflace představuje pro tvůrce politik výzvu, protože nástroje používané k boji proti inflaci obvykle zvyšují nezaměstnanost a naopak.

LYNX TIP: Podívejte se na webinář Pavla Kohouta na téma „Úrokové sazby, inflace a trh“

Jaké existují druhy inflace?

Nyní již víme, co je inflace a deflace a jaký je mezi nimi rozdíl. Jaké ale existují druhy inflace? Na inflaci můžeme pohlížet ze dvou úhlů. Můžeme jí rozlišovat dle příčiny a výše.

Druhy inflace dle výše:

Druhy inflace dle příčiny:

Co je mírná inflace?

O mírné (plíživé) inflaci hovoříme tehdy, pokud je nárůst cenové hladiny v jednotkách procent. Nárůst je pozvolný a spotřebitelé nepociťují okamžité negativní dopady. Proto bývá také někdy označována za přirozenou inflaci.

Co je pádivá inflace?

Jde o nárůst cenové hladiny v desítkách procent. Spotřebitelé začínají být neklidní a roste například nedůvěra ve spořící produkty bank. Lidé se obávají znehodnocení svých úspor a často investují do statků trvalejší hodnoty (například nemovitosti, zlato atd.). Pádivá inflace vede často k hospodářským problémům.

Co je hyperinflace?

 O hyperinflaci můžeme dle ekonoma Phillipa Cagana hovořit tehdy, pokud je měsíční nárůst cen nejméně 50 %. Často jde ale o nárůst cenové hladiny je ve stovkách až tisících procent. V takovém případě ceny rostou obrovským tempem. K hyperinflaci dochází často ve výjimečných událostech, jako je například válka nebo pandemie.

Vláda v reakci na krizi často tiskne další peníze a ceny rostou obrovský tempem. To vyvolává další paniku a spotřebitelé se snaží nakupovat vše, co má hodnotu, což vytváří na trhu nedostatek. Hyperinflace představuje závažné problémy pro ekonomiku státu.

Co je poptávková inflace?

Inflace tažená poptávkou je situace, kdy je na trhu více agregátní poptávky při stejném objemu agregátní nabídky. Spotřebitelé jsou připraveni více utrácet, ale nabídka se příliš nezvyšuje. V důsledku toho roste i cena nabízeného zboží. To opět vede k tomu, že zaměstnanci začnou volat po zvýšení mezd. To se zákonitě promítne také do nákladů firem a cen nabízených produktů.

Co je nabídková inflace?

Jde o situaci, kdy firmám rostou vstupní náklady (například zdražení energií). Tyto náklady jsou pak promítnuty do vyšší ceny produktů a služeb.

Co je setrvačná inflace?

Setrvačná inflace je spojená s očekáváními. Zaměstnanci při vyjednávání o mzdách často argumentují výší očekáváné inflace. Banky s očekávanou inflaci kalkulují při vypočítávání úvěrů. Firmy očekávanou inflaci zohledňují při stanovení ceny produktů a služeb (zohledňují například očekávaný nárůst cen surovin atd.).

Chcete získat zdarma tipy na zajímavé akcie?

Odebírejte pravidelný týdenní akciový newsletter Breakout Trader. Každý týden tip na obchodování čtyř světových akcií.

Vývoj inflace a její cílování

Ještě na počátku druhé poloviny 20. století mohla být inflace považována jenom za zajímavý makroekonomický ukazatel, který mohl velmi dobře posloužit jako ukazatel vývoje cenové hladiny. V průběhu času se ale z míry inflace stal cíl, a proto dnes jsme pod celosvětovým trendem, který se nazývá cílování inflace.

Tento princip se týká hlavně centrálních bank, které se rozhodly, že svou monetární politiku budou používat za účelem dosažení určeného inflačního cíle. Inflační cíl se chápe jako taková míra inflace, které představuje optimální míru inflace pro dobrý růst ekonomiky.

Důvod, proč tuto strategii centrální banky používají je relativně prostý. Když uvážíme, že mzdy mají více méně vždy rostoucí tendenci, tak je nutné, aby ceny v ekonomice rostly úměrným nebo stejným tempem. Z toho důvodu národní banky pečují o inflaci tak, aby byl trh zboží a služeb dostupný všem i v dlouhodobém horizontu a růst mezd korespondoval s růstem cen.

Centrální banky mají obvykle několik nástrojů, díky kterým mohou dosáhnout požadované míry inflace. Patří sem například změna úrokových sazeb, změna požadovaných rezerv, devizové intervence a s nimi spojené devizové rezervy.

U celého konceptu cílování inflace můžeme rovněž najít nějakou kritiku, nějací ekonomové se domnívají, že cílování není tak efektivní, jako například cílování HDP popřípadě jiných ekonomických veličin.

Jaký je inflační cíl ČR?

Česká národní banka má inflační cíl stanovený na 2 %. Cíl na této úrovni odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik. ČNB plnění tohoto cíle pravidelně vyhodnocuje. Vychází přitom z dat Českého statistického úřadu. Ten je na centrální bance nezávislý.

Přestože ČNB usiluje o to, aby se inflace nacházela na 2 %, skutečná inflace se od inflačního cíle odchyluje, a to především v důsledku nepředvídatelných šoků, které ekonomiku průběžně zasahují. Ačkoli centrální banka na důsledky těchto šoků reaguje, není možné ani makroekonomicky smysluplné, aby vracela inflaci k cíli okamžitě. Přirozenou kolísavost inflace zachycuje toleranční pásmo o šíři jednoho procentního bodu oběma směry okolo inflačního cíle.

Prognóza inflace v ČR pro rok 2024

Rok 2023 nebyl jednoduchý. České domácnosti se potýkaly s vysokou inflací a jejich reálná spotřeba se ještě více snížila. Hrubý domácí produkt za celý rok 2023 klesl přibližně o 0,6 %. Průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 %. Meziroční inflace v průběhu loňského roku rychlým tempem klesala, ve 4. čtvrtletí ji ale zvyšoval bazický efekt úsporného energetického tarifu.

V roce 2024 by se výkon ekonomiky měl zvýšit přibližně o 1,2 %. A to hlavně díky růstu spotřeby domácností, soukromým investicím a exportním trhům. Dle lednové predikce ministerstva financí ČR by se meziroční inflace v roce 2024 měla po většinu roku pohybovat pod 3 %. Průměrná míra inflace by tak letos měla klesnout na 3,1 %.

Na trhu práce zůstává i nadále problém s nedostatkem pracovníků a ani v roce 2024 by míra nezaměstnanosti neměla příliš vzrůst. Z odhadovaných 2,6 % v roce 2023 by se letos měla zvýšit na 2,8 %. V důsledku toho by nemělo docházet ani k výraznějšímu zpomalení růstu mezd.

Inflace a investování

Příklad: Uvažujme akcii, kterou se rozhodneme držet od října roku 1 do října roku 2. V roce 1 jsme zainvestovali 100 000 USD do akcie A. V roce 2 jsme pozici uzavřeli a obdrželi původních zainvestovaných 100 000 USD a 10 000 USD na rozdílu pořizovací a prodejní ceny. Na první pohled by se mohlo zdát, že náš příjem byl 110 000 USD. Z toho ale musíme uvažovat pořizovací cenu, daně, poplatky a v neposlední řadě ještě inflaci.

Peníze už nemusí mít stejnou hodnotu jako v roce 1. Mohou mít například hodnotu o 2 % nižší. To znamená, že ještě předtím, než zdaním výsledek svého obchodu, musím uvažovat, že zmíněných 110 000 USD je ve skutečnosti 107 800 USD v jednotkách minulého roku. Tím se dostaneme k reálnému příjmu. Výsledek 110 000 USD je výsledek nominální. Reálný výsledek je 107 800 USD. Pokud od tohoto čísla odečteme poplatky, pořizovací cenu, daně atp., tak dostaneme zisk očištěný o inflaci.

Inflace a dluhopisy

Hlavní oblastí, kde je nutné uvažovat inflaci je zaručeně odvětví Fixed Income (např. dluhopisy). U dluhopisu je totiž od začátku jasné, kolik kupující obdrží a v jaké formě. Kupující si může propočítat, že za nákup dluhopisu obdrží 2,1% úrok na 100 000 Kč (nominální výnos je 2100 Kč.). Při inflaci 2,7 % bude ale náš reálný výnos záporný.

Velmi zajímavé jsou protiinflační dluhopisy (tzv. Inflation-indexed bonds). Ty zajišťují, že držitel nikdy neprodělá na inflaci.

Inflace a ostatní instrumenty

S inflací je vhodné počítat při investičních analýzách. Když budeme mít zpracovanou analýzu, která predikuje růst, který nepředčí inflaci, tak víme, že pokud se v průběhu investice nezmění míra inflace, tak využití predikovaného růstu nemá v podstatě smysl. Nic bychom nevydělali.

Mějme však na paměti, že i když naše investice nepředčí inflaci, stále se může v mnoha případech jednat o lepší řešení, než kdyby peníze volně ležely na účtu.

Jak se zajistit proti inflaci?

Inflace může mít významný dopad na ekonomiky jednotlivých států a rozhodně by jí neměli podcěňovat ani investoři. Obchodníci by měli vývoj inflace pozorně sledovat a případně činit i kroky, které povedou k ochraně jejich portfolia a alespoň zmírní její případné dopady. Inflace může negativně ovlivnit celkový reálný výnos našich investic.

Jednou z možností jsou např. výše zmíněné Inflation-indexed bonds a dluhopisy obecně. Další možností jsou například defenzivní akcie.

Jelikož inflace může negativně ovlivnit celkový reálný výnos našich investic, je dobré ji vždy odpočítávat. Abychom si byli opravdu jisti, že provedený obchod byl ziskový. Inflace se mění zpravidla na měsíční bázi, a proto je vždy dobré se informovat o aktuálním stavu, abychom mohli přepočítat naše přechozí modely, analýzy a ziskovost pozic.

Užitečné odkazy na zdroje o inflaci

Inflace je ekonomická veličina, která je sice obvykle určována ročně, nicméně ČNB/ČSU ji aktualizuje na měsíční bázi. Užitečné odkazy pro sledování inflace, jsou oficiální stránky ČSU.

Stránky ČNB jsou obecně velmi užitečným a relevantním zdrojem, kde se lze dozvědět spoustu zajímavých a užitečných informací nejen o inflaci o inflaci.

Pokud budete potřebovat získat data ze zahraniční, tak velmi užitečné jsou stránky Světové banky.

Míru inflace a její způsoby měření lze nalézt vždy nejaktuálnější na stránkách FEDu St. Louis.

Přečtěte si také:

Podnikatelská aktivita v eurozóně roste. Japonsko ponechá úrokové sazby beze změny

Co je dividenda: Poznejte výhody dividend a jejich druhy

Akcie Tesla se po oznámení levnějšího modelu odrazily od dna

Long signál $2000 na akcie MicroStrategy (MSTR)

Použité zdroje:

Bureau of Labor Statistics: Consumer Price Index (26.01.2024); www.bls.gov/cpi/questions-and-answers.htm

Český statistický úřad: Inflace, spotřebitelské ceny (26.01.2024); www.czso.cz/csu/czso/inflace

_spotrebitelske_ceny

Český statistický úřad: Inflace, míra inflace – Metodika (26.01.2024); www.czso.cz/csu/czso/kdyz_se_rekne

_inflace_resp_mira_inflace

ČNB: Inflace (26.01.2024); www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/

ČNB: Inflační cíl (26.01.2024); www.cnb.cz/cs/menova-politika/inflacni-cil/

European Central Bank: What is inflation? (26.01.2024); www.ecb.europa.eu/ecb/educational

/explainers/tell-me-more/html/what_is_inflation.en.html

Forbes: What Is Deflation? Why Is It Bad For The Economy? (26.01.2024); www.forbes.com/advisor/investing/what-is-deflation/

Forbes: How To Prepare For Hyperinflation (26.01.2024); www.forbes.com/sites/jamesonlopp

/2022/03/06/how-to-prepare-for-hyperinflation/?sh=6a99e35f42d3

The Balance: What Is Stagflation? (26.01.2024); www.thebalancemoney.com/what-is-stagflation-3305964