Finanční krize kvůli cenovým bublinám. Je Bitcoin bublina rizikem?

Finanční krize a cenové bubliny

Titulky New York Times v posledních měsících často nadnášejí otázky, zda se blíží další finanční krize.

Světová ekonomika ovšem stále roste. Zdá se, že hlavní světové orgány se z minulosti poučily a tvorbou cenových bublin se nenechají zaskočit.

Nebo tomu tak není? Poukazuje propad Bitcoinu na počátek další éry nebo se nemáme čeho obávat?

V tomto článku se společně podíváme, jak funguje vytváření cenových bublin a proč nás může ohrozit. Budeme se také zabývat výše zmíněným Bitcoinem, na kterém si ukážeme vliv cenových bublin na celou ekonomiku.

1. Cenová bublina

Finanční krize v minulém desetiletí otevřela diskusi po celém světě. Řeší se, jak krizím předcházet, jak identifikovat finanční bublinu před jejím prasknutím a zda je to vůbec možné. Pojmy jako akciová bublina či dluhopisová bublina novináři často skloňují. Ještě větší haló v posledním roce rozvířil Bitcoin a kryptoměny obecně.

Mluví se o bitcoinové bublině. Česká národní banka pak řeší trh nemovitostí, zda jsou ceny nemovitostní nadhodnoceny a zda se v České republice nevytváří nemovitostní bublina. Cenové bubliny jsou vskutku aktuální téma.

Co je to cenová bublina?

Pojďme si ale nejprve vysvětlit, co to vůbec cenová bublina je. Bublina je situace na trhu, kdy tržní cena aktiva neodpovídá fundamentům. Cena je nadhodnocena, a to často v důsledku davového optimismu. Tento vjem mohou investoři získat na základě pozitivních událostí, novinek a působením emocí na trhu. Investoři očekávají vysokou návratnost v budoucnu. V důsledku pak dochází k navyšování cen, které se ale odlišují od reality.

Růst cen či jejich udržení na vysoké úrovni netrvá věčně. V případě, že trh mění názor, ceny prudce klesnou. V takovém momentě bublina splaskává. Je velmi nelehké rozpoznat tvořící se bublinu. Často jsou tyto situace identifikovány ve velmi pozdní fázi či dokonce až zpětně

Základní znaky cenové bubliny

  • Tržní cena je vyšší než cena odpovídající fundamentům
  • Bublinu vytváří novinka na trhu
  • Datum návratnosti investice je datován v (blízké) budoucnosti
  • Bublina je často rozpoznána až zpátečně

Vysvětleme si nyní tyto charakteristické body na konkrétních příkladech a zabývejme se chvíli tím, jak se bubliny vytvářejí.

2. Vznik a vývoj bubliny

Finančními krizemi a definicí cenových bublin se zabýval i americký ekonom Hyman P. Minsky. Byl to právě on, kdo definoval 5 fázi vývoje bubliny. Pojďme si tyto fáze blíže rozebrat.

Novinka na trhu

  • První fáze nastává v momentě, kdy investoři zaznamenají nějakou novinku, ať už technologického rázu nebo ve formě nízkých úrokových sazeb. Příkladem z historie může být tulipánová horečka nebo třeba internet.

Boom a zájem investorů

  • Ve druhé fázi začnou ceny růst. Je to způsobeno vysokým zájmem investorů, kteří chtějí na novince participovat a vydělat.
  • Na příkladu tulipánové horečky se jednalo o situaci, kdy vzrůstal zájem o tulipány. Jejich vzácnost, nově zavedený tulipánový zákon a počátek obchodování s tulipány na burze tlačil na nárůst ceny tulipánových cibulí.

Tulipánová horečka jako příklad cenové bubliny

„Tulipánový“ index vytvořený Earlem Thompsonem, ve kterém lze jasně vidět vzrůst i pád během tulipánové horečky

Euforie

  • Díky rostoucí ceně a euforii na trhu je často opomíjena racionální stránka obchodování.
  • Za doby tulipánové horečky se hodnota cibule rovnala hodnotě několika kusů dobytka, vzácnější cibule měly i vyšší hodnotu na úrovni cen nemovitostí.

Výběr zisku

  • Odhalit ten pravý moment před tím, než bublina praskne, je velmi obtížné. Bublina, která jednou praskne, se nenafoukne znovu. Prodej před splasknutím je zárukou vysokého zisku.
  • Poslední chvíle na to směnit tulipán za jiný majetek, jelikož další den již může cena tulipánu výrazně poklesnout.

Panika

  • Ve chvíli, kdy bublina praská, a to velmi rychle a nečekaně, nastane panika na trhu. Investoři prodávají své pozice, čímž pouze přilévají olej do ohně.
  • V našem tulipánovém příběhu, nastává moment, kdy původní cena cibule neodpovídá hodnotě domu v Nizozemsku, ale stává se téměř bezcennou.

E-book o investování zdarma

Stáhněte si zdarma e-book se 14 tipy, jak se stát lepším a úspěšnějším investorem. E-book je určen všem začínajícím i pokročilým investorům.

14 PRAKTICKÝCH TIPŮ, JAK SE STÁT LEPŠÍM INVESTOREM

3. Bublina a vliv na ekonomiku na příkladu Bitcoinu

Proč jsou bubliny tolik diskutovaným tématem je zřejmé z předešlého textu. Již víme, jak bubliny vznikají a jak zanikají. Ale jaký vliv má bublina na ekonomiku, kdo na vzniku bubliny vydělává a kdo prodělává? To si přiblížíme na příkladu Bitcoinu.

Popularita kryptoměn nezná hranice. V loňském roce, kdo nebyl jejich součástí nebo o nich alespoň nemluvil, jako by nebyl. Nejznámější kryptoměnou je Bitcoin. Jeho propad počátkem roku 2018 zaplnil titulky novin a stále se o něm nepřestává debatovat. A proč taková pozornost právě Bitcoinu?

V sekci Bitcoin jste měli možnost dozvědět se veškeré informace týkající se tohoto produktu. Dnes se ale na Bitcoin podíváme z pohledu ekonomiky a investorů.

Tou nejznámější kryptoměnou je Bitcoin. Jeho propad počátkem roku 2018 zaplnil titulky novin a stále se o něm nepřestává debatovat. A proč taková pozornost právě Bitcoinu?

Typické při vytváření bubliny je, že od počátku, na novince (Bitcoinu) participuje pouze velmi úzká skupina investorů. V tom okamžiku, kolem roku 2009, je cena velmi nízká. Až v době, kdy cena narůstá a ve společnosti se začíná o Bitcoinu mluvit, dochází k jejímu růstu. První boom byl zaznamenán v roce 2011, ještě větší nárůst pak v minulém roce.

Většina investorů se přidává na vlnu Bitcoinu až ve fázi jejího prudkého růstu, čímž se také informace o Bitcoinu dostává mezi širokou veřejnost. V důsledku toho cena stále roste. Právě tito lidé jsou ti, kteří budou při prasknutí bubliny ztrácet nejvíce. Právě oni vytváří daleko větší skupinu než lidé, které prasknutí bubliny (tolik) neohrozí.

Konečným důsledkem tedy bude, že většina lidí bude ztrácet, což se projeví i v ekonomice menšími útratami domácností. Spotřebitelské výdaje v ekonomice poklesnou. Tento pokles bude mít obecně negativní vliv na celé hospodářství a může vyústit v recesi.

Může mít Bitcoin dopad na světovou ekonomiku?

Dopad Bitcoinu na finanční stabilitu je stále poněkud omezený, a to z důvodu, že se jedná pouze o malou část celého měnového systému. Bankovní sektor držel v jisté míře ruce od kryptoměn pryč a banky si nevytvářely velké expozice v této oblasti, pokud nějaké.

Co můžeme ale konstatovat, je nárůst hodnoty akcií spjatých s kryptoměnami. Množství těchto akcií je ale malé. Co se týče investorů, je zde mnoho těch, kteří prodělali, ale v celkovém měřítku se nejedná o zásadní počet populace.

4. Finanční krize a nejznámější bubliny v historii

 

Prasknutí bubliny může způsobit úpadek celé ekonomiky. V historii takovýchto momentů najdeme nespočet. My se zaměříme nejprve na největší krachy Dow Jones Indexu a následně zmíníme celosvětovou ekonomickou krizi, která se nás týkala ještě v nedávnu.

Dow Jones Index a jeho propady

První světová válka, 12. prosince 1914: pokles o -25,4 %

Největší pokles v dějinách indexu Dow Jones měl co dočinění s první světovou válkou. Index byl dokonce po dobu několika měsíců uzavřen. Tato výjimečná situace se od té doby opakovala pouze po teroristických útocích v roce 2001, kdy obchodování zůstalo po dobu 4 dnů nedostupné.

Po znovuzpřístupnění možnosti obchodovat index Dow Jones zaznamenal index 12. prosince 1914 největší propad ve své historii. Jednalo se o pokles 25,4 %.

Čtěte také >> Dow Jones index – 8 zajímavostí k nejznámějšímu indexu světa

Velká deprese - 1229

Velká hospodářská krize, 28.října 1929: pokles o -12,82 %

Další známou ekonomickou krizí je Američany nazývaná Velká deprese. Ve 20. letech 20. století se americká ekonomika chlubila každoročním růstem. Na trh vstupovalo mnoho investorů s propůjčeným kapitálem, kteří si chtěli také ukrojit svůj díl z úspěchu. V polovině roku 1929 nastala změna, americká ekonomika stagnovala.

Investoři měli problém se splátkou svých dluhů a banky se dostávaly do finančních problémů. Sněhová koule se nabalovala a nabírala na sebe další a další obyvatele. Banky takový tlak neustály a začaly krachovat. Američtí občané ztratili veškeré své úspory, a to byl začátek konce, Velké deprese. O čemž vypovídá i pokles indexu Dow Jones 28. října 1929 o 12,82 %.

Nejednalo se ale pouze o americký kontinent. Krize zásadně ovlivnila i Evropu. Ta měla vypůjčeny obrovské částky od amerických bank, aby měla možnost financovat ztráty způsobené první světovou válkou. Na jejich splácení americké banky neměly důvod tlačit. Problém s likviditou nastal až před krachem bank.

Přístup amerických bank ke zbytku světa způsobil nárůst úrokových sazeb. Investice poklesly. Státy začaly zavádět dovozní cla na svou vlastní ochranu a mezinárodní obchod neprosperoval. Od roku 1929 do roku 1932, index Dow Jones ztratil 90 % své hodnoty.

Černé pondělí, 19. října 1987

Černé pondělí, 19. října 1987: pokles o – 22,61 %

Pondělí, 19. října 1987, je známé jako Černé pondělí. Pokles Dow Jones indexu činilo 22,6 %. Přesné důvody pro tento propad nejsou známy. S největší pravděpodobností se jednalo o kombinaci více faktorů, které sehrály svou roli také v krizi v roce 1929.

Silný růst po delší dobu a následná stagnace americké ekonomiky. Nárůst úrokových sazeb a znehodnocení amerického dolaru vůči ostatním měnám. Ale nejen to, mezi důvody se uvádí poklesy v produkci oceli, ale vliv měla i úspěšná úroda s následným poklesem cen komodit.

Celá situace byla podpořena vynálezem počítače. Naskytla se možnost omezit své ztráty při poklesu cen akcií na základě automatického prodeje akcií.

Finanční krize v roce 2008

Finanční krize 2008, 15. října 2008; propad o  -7,87 %

Rok 2008 máme všichni stále živě v paměti. I tou dobou Dow Jones výrazně pokles. V týdnu od 6. do 10. října 2008 se do historie zapsala jako největší týdenní ztráta Dow Jones indexu. Za týden se index snížil o 18,2 %.

Původ finanční krize

Nedávná finanční krize má svůj původ v Americe. Za zrodem krize stály nově obchodované deriváty známé pod pojmy CDS (Credit Default Swap) a CDO (Collateralized Debt Obligation). Jelikož se jednalo o nový produkt na trhu, který byl složitý, mnoho investorů mu neporozuměla a vkládala svou důvěru v zaměstnance bank, kteří tyto produkty měli za úkol prodat.

V roce 2007 americký trh s nemovitostmi začal stagnovat a cenné papíry zajištěné hypotékami se rapidně propadly. Finanční instituce se začaly dostávat do závažných finančních problému, jelikož přicházely o závažnou část svého majetku. Celá situace pokračovala, když si banky samy mezi sebou přestaly půjčovat.

Pád banky Lehman Brothers se stal milníkem a slavnou obětí světové krize. Mnoho dalších bank by tento příklad následovalo, kdyby nebyly znárodněny. Celá krize se časem přesunula i do zbytku světa, včetně Evropy. Nyní je úvěrová krize zažehnána a růst ekonomiky je opět v plném proudu. A zda se tvoří na trhu postupně nová bublina se ani ekonomové neshodnou.  Co ale zůstává důležité je být na trhu pozorný, neopakovat stejné chyby jako v minulosti, ale naopak se z ní poučit.

5. Politický vliv

Na finanční krize a krachy na burze jsou navázány další politické činy. Ať už se jedná o regulace ze strany centrálních bank jednotlivých zemí nebo institucí, které hrají celosvětovou roli, jde o nezbytně známé informace pro každého investora. Nové události makroekonomického charakteru můžete sledovat průběžně v naší sekci Makroekonomie, kde máte možnost být neustále v kontaktu s aktuálním dění ve světě.

Je na prahu další finanční krize?

Není nikde dáno, že další finanční krize nemůže nastat třeba již zítra. Dobrým ukazatelem nálady na trzích je tzv.index strachu; VIX, který nám ukazuje, zda je na trzích klid, či naopak zda začíná trhy opanovat strach.

Můžeme zde rozpoznat dva tábory, jeden tvrdí, že krize začně již velmi brzy, protože trhy jsou na svých maximálních hodnotách za celou historii a právě takový stav předchází velké pády, první tábor dále tvrdí, že další posun vzhůru již prostě není možný, jelikož burzovní trhy jsou již dostatečně nadhodnocené či dokonce přehodnocené a v dlouhodobém měřítku se trh vždy musí ustálit tak, aby odrážel realitu.

Druhý tábor je podstatně optimističtější a nevidí situaci na trzích tak tragicky jako tábor pesimistů. Tato skupina dále nevidí důvody, proč by měla v blízké době udeřit nová finanční krize, snad vyjma započetí závažného vojenského konfliktu, ke kterému se zatím neschyluje. Čili tábor optimistů zneklidňují více geopolitické vlivy než vlivy interní, vně trhu. Jen čas ukáže, který tábor se blížil více pravdě, trh si svou cestu, ať už nahoru či dolů, vždy prorazí a vyvede nás z případných omylů.

Michaela Řeháčková

Michaela Řeháčková

Account Manager

Michaela se o finanční trhy aktivně zajímá od roku 2015. Specializuje se především na světové akciové trhy a opční strategie, které i sama obchoduje. Dále se věnuje rizikům vyplývajících z obchodování na burze a jejich zajišťování. Znalosti získané neustálým vzděláváním v těchto oblastech Vám pak předává formou článků a webinářů.

Kontaktovat ji můžete e-mailem na m.rehackova@lynxbroker.cz.

Začněte využívat mnoha výhod LYNX

LYNX má mnoho výhod pro každého – přesvědčte se o tom v informačním balíčku.

Information package image
Informační balíček je zasílán zdarma a obsahuje:
  • Brožuru s podrobnými informacemi
  • Formulář k otevření účtu
  • Přehled tarifů
  • Navíc zdarma investiční e-book 11 super strategií největších investičních guru
Contact icon Zavolejte nám zdarma
800 877 877
Contact icon Napište nám na
info@lynxbroker.cz
Contact icon Spojte se s námi na
CHAT
Contact icon Pište nám na WhatsApp
735 00 08 05